Proč je na světě tolik různorodých ptačích druhů? Vděčí za to asteroidu

V současné době na Zemi žije asi jedenáct tisíc ptačích druhů. Jsou přitom neuvěřitelně rozmanité barvami, tvarem těla i způsobem života. Podle nového výzkumu změny, které odstartovaly tuto pestrost, proběhly hned po dopadu asteroidu, jenž zničil dinosaury.

Když před 66 miliony lety narazil do země obrovský asteroid, znamenalo to konec éry dinosaurů. Ale současně to představovalo začátek věku ptáků. Že se tohle „velké nahrazení“ opravdu odehrálo, se ví velmi dobře z fosilních záznamů. Ale jak přesně to vypadalo, bylo doposud nejasné. Vědci z Michiganské univerzity teď tento příběh popsali na základě změn v ptačích genech.

Autoři studie tvrdí, že současná neuvěřitelná rozmanitost a barevnost ptáků má kořeny právě už v době po dopadu asteroidu. Jak na to přišli? Zkoumali evoluční vývoj všech hlavních skupin ptáků a našli v jejich DNA důkazy o „genomických fosiliích“. Tak označují stopy po důležitých evolučních změnách, díky nimž se ptáci vyvinuli do nesmírně rozmanitých jedenácti tisíc druhů dneška.

„Studiem DNA žijících ptáků se můžeme pokusit odhalit genetické změny, které proběhly právě po jedné z nejdůležitějších událostí v historii Země,“ uvedl hlavní autor práce Jake Berv. „Vypadá to, že podpis těchto událostí se otiskl do genomů přeživších způsobem, který můžeme zjistit i o desítky milionů let později.“

Genetické změny napříč miliony generací

Vědci zjistili, že masové vymírání vyvolalo změny ve složení nukleotidů v DNA ptáků. Zjistili také, že tyto změny zřejmě souvisejí se způsobem, jakým se ptáci vyvíjejí jako mláďata, s jejich velikostí v dospělosti a s jejich metabolismem.

Například v období přibližně tří až pěti milionů let po masovém vymírání měly přeživší linie ptáků tendenci ke vzniku spíše menších tělesných rozměrů. Změnil se ale také způsob jejich vývoje v mládí: poněkud překvapivě v té době přibývalo ptačích druhů, jež po narození potřebovaly rodiče, aby přežily.

„Zjistili jsme, že velikost těla dospělého jedince a vzorce vývoje před vylíhnutím jsou dva důležité rysy biologie ptáků, které můžeme spojit s genetickými změnami, které jsme pozorovali,“ doplnil Berv.

Výzkumníci v rámci této studie museli překonat jeden z největších problémů, který evoluční biologie řeší. A tím je určení vztahů mezi hlavními skupinami ptáků. V posledních dvou desítkách let se to ale výrazně zlepšilo, hlavně díky výraznému pokroku v genomických technikách. V tomto konkrétním případě jim pomohl nový program, který umožnil přesnější sledování složení DNA v čase a napříč různými větvemi stromu života.

Díky němu dokázali popsat, že většina důležitých změn proběhla hned v prvních pěti milionech let po planetární katastrofě. Tehdy byl zjevně největší tlak na to, aby se ptáci přizpůsobili. „Jedná se o důležitý doklad genetických změn, o kterých se domníváme, že je můžeme spojit s událostí masového vymírání,“ řekl Berv. „Pokud je nám známo, změny ve složení DNA nebyly dosud s masovým vymíráním na konci křídy takto jasně spojeny,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 13 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...