Přírodovědci nafilmovali zakrslou žirafu. Krátké nohy si vynahrazuje delším krkem

Když skupina přírodovědců zkoumala v jednom ugandském národním parku tamní žirafy, narazila na něco neobvyklého. Jedno ze zvířat vypadalo na první pohled jinak: mělo výrazně kratší končetiny, než je normální. Při dalším průzkumu v Namibii pak objevili druhou divokou žirafu s podobnými morfologickými abnormalitami.

Mláďata žirafy normálně dospívají přibližně ve věku tří až šesti let. Vědci odhadují, že se žirafa narodila roku 2014 a měla by tedy být plně dospělá – přesto mají její nohy délku, jako by byla ještě dospívající.

Autoři pozorování si myslí, že obě žirafy jsou postiženy onemocněním podobným kosterní dysplazii – tato porucha je zastřešující termín pro různé nemoci, které ovlivňují délku končetin. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném žurnálu BMC Research Notes. Podle této práce jde o vůbec první pozorování takové poruchy u volně žijících žiraf.

Vědci vizuální pozorování potvrdili i pomocí analýzy videozáběrů a snímků. Porovnáním těchto morfometrických údajů se zjistilo, že nohy obou žiraf byly opravdu významně kratší – ta ugandská si to ale vynahradila délkou krku, která byla asi o 15 centimetrů delší, než je běžné. Namibijská žirafa měla i krk kratší, než žirafy normálně mívají.

Podle autorů je tato porucha u žiraf hlášená úplně poprvé, neví se ani, že by postihla nějaké zvíře chované v zajetí. Domnívají se, že může jít o nějakou genetickou poruchu, která by mohla být spojená s tím, že v Ugandě tato zvířata mají dlouhodobě populační problémy a zřejmě tedy trpí zvýšenou genetickou zátěží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...