Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.

Amazonská jezera se mění v nádrže vody příliš teplé na to, aby v nich mohli žít jejich původní obyvatelé, a to včetně vzácných a ohrožených říčních delfínů. Příčinou jsou silné vlny veder a sucha, které tuto oblast zasahují s čím dál větší prudkostí a pravidelností.

Když v jezerech klesá hladina vody, sluneční paprsky ji snadněji prohřejí až na dno. Přesně to se stalo v brazilském jezeře Tefé, kde vědci naměřili při posledním výzkumu jen dva metry vody – nicméně její teplota dosáhla 41 stupňů Celsia. Běžné jsou přitom teploty do třicítky, na deset stupňů více se zvířata adaptovat nedokázala.

„Nemohli jsme do vody ani strčit prsty. Byla opravdu horká, a to nejen v horní části, ale až na dno,“ uvedl pro deník Guardian Ayan Fleischmann, vedoucí výzkumník z Institutu pro udržitelný rozvoj Mamirauá. „Dáte do ní prst a okamžitě ho vytáhnete, je to nesnesitelné.“

Extrémní vedro v jezeře vyvolalo hromadné úhyny běžných i vzácnějších ryb, ale také ohrožených amazonských říčních delfínů – žádný z druhů není na tak vysokou teplotu zvyklý, a tak v ní nemůže přežívat.

Výzkum probíhal v září roku 2023, kdy přírodovědce, kteří teď událost popsali v nové studii, do oblasti přivolal právě nález mrtvých delfínů. Delfínovců amazonských, jak se tito vodní savci jmenují, se našly na březích jezera asi dvě stovky. Všechny mrtvé, „uvařené“ za živa – jejich organismy nebyly v teplé vodě schopné zbavovat se přebytečného tepla.

Vědci na základě této tragédie začali zkoumat i další jezera v Amazonii. Podle jejich studie zaznamenala teploty nad 37 stupňů asi polovina z deseti jezer a jezírek v této oblasti.

Fenomén, který se opakoval

Už roku 2023 vědci konstatovali, že pro místní obyvatele byla tato událost něco neuvěřitelného. Nepamatovali si, že by se něco takového stalo za celé stovky let – o něčem takovém nejsou ani historické záznamy, ale ani to neobsahuje kolektivní paměť domorodců.

Jenže o rok později se situace opakovala, také tehdy tam vědci naměřili ve vodě čtyřicetistupňové teploty. Podle dlouhodobější analýzy se amazonská jezera v posledních přibližně třiceti letech oteplují rychlostí asi 0,3 až 0,8 stupně Celsia za deset let, což je více než celosvětový průměr. Zároveň se ale zmenšují: během sucha v roce 2024 ztratilo jezero Tefé asi 75 procent své plochy, jezero Badajós se zmenšilo dokonce o devadesát procent.

Právě doba sucha byla kritická pro to, kolik zvířat zahynulo. Většina ryb a delfínů se totiž obvykle rozmnožuje právě v období nízkého stavu vody. „Pokud se to bude opakovat, jejich populace a populace druhů, které jsou s nimi ekologicky propojeny, výrazně poklesnou,“ varují autoři studie, která vyšla v odborném časopise Science.

Řešení tento problém nemá, změna teploty o deset stupňů je něco, nač se zvířata adaptovat nemohou, takže pokud se situace nezmění, přijdou o šanci se dál rozmnožovat. „Probíhající klimatické změny pravděpodobně způsobí více případů, kdy se teploty budou blížit nebo překračovat teplotní toleranci vodních organismů,“ varují autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...