Vlna veder

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.

Belgie třetím dnem bojuje s jedním z nejhorších lesních požárů ve své historii, živel v těžko přístupné přírodní rezervaci na východě země už spálil téměř tři tisíce hektarů, informovaly v neděli tiskové agentury. Belgie spoléhá na letecké posily z několika zemí, které v sobotu přislíbila Evropská unie.

Teplotní rekordy v sobotu v Česku padly zhruba na třiceti procentech meteorologických stanic měřících přes třicet let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, a to 37,1 stupně Celsia, oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). I v neděli meteorologové očekávají tropická vedra s nejvyššími teplotami mezi 32 a 37 stupni, už během dne se však podle ČHMÚ postupně zatáhne a objeví se deště i bouřky. Ochlazení se očekává i na začátku příštího týdne.

Francie není jedinou zemí, která čelí nedostatku vody. Zejména hladiny Dunaje a Rýna jsou natolik nízké, že vyvolávají obavy v dopravě i energetice. Dopady sucha pociťují i další evropské země.

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.

Evropu v posledních dnech zasáhla extrémní vlna veder. Vysoké teploty a nevídaná sucha způsobují i rozsáhlé zásahy do krajiny. Velké řeky na kontinentu, jako je Pád, Dunaj či Labe, vysychají, a ovlivňují tak nejen životní prostředí, ale také lodní dopravu, zemědělství či energetiku.

Maďarsko se potýká s důsledky enormního sucha. Firmy a domácnosti bezprecedentním způsobem snížily svou spotřebu elektřiny poté, co vláda vyzvala ke zmírnění tlaku na rozvodnou síť. Maďaři mluví o „varování pro společnost“. Naplno se podle nich projevila realita klimatických změn, píše agentura Reuters. Země zároveň musela z velké části odstavit svou jedinou jadernou elektrárnu.

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.

V posledním červnovém týdnu zemřelo v Německu kvůli vysokým teplotám zhruba 9600 lidí. V novém odhadu takzvané nadúmrtnosti, která uvádí počet mrtvých oproti obvyklému průměru, to uvedl Institut Roberta Kocha (RKI). Svůj původní odhad tak zhruba zdvojnásobil.

Teplotní rekord pro 5. srpen překonalo 91 procent stanic v Česku. Nové srpnové maximum má jednatřicet stanic a osmadvacet míst naměřilo nejvyšší teplotu ve své historii. V jihomoravské Strážnici už potřetí v řadě padl absolutní teplotní rekord pro Moravu, naměřili tam 41 stupňů Celsia.

V Česku v úterý padly teplotní rekordy na všech měřicích stanicích, které jsou v provozu alespoň třicet let. Podle výzkumu Allianz Trade může za každý další stupeň nad třicítkou klesnout produktivita práce zhruba o tři procenta, naopak náklady na energie kvůli chlazení mohou růst o 1,2 procenta. Podle ekonoma Víta Hradila ze společnosti Investika by ztráty v horkém roce vycházely na vyšší jednotky, maximálně nižší desítky miliard korun. To by odpovídalo slabší až střední povodni. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) zmínil ještě vyšší teploty na jihu Evropy, které mohou být inspirací pro tvorbu krizových plánů v Česku. Při rostoucích teplotách bude nutné upravovat pracovní prostředí jednotlivých zaměstnanců, předestřel předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. V Čechách se odpoledne objevily také silné bouřky.

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.

Česko čeká v nadcházejících dnech další vlna extrémních veder. Už ve čtvrtek teploty překročí 35 stupňů Celsia, v pátek by na některých místech mohli lidé naměřit i 40 stupňů. O víkendu se trochu ochladí, citelněji v Čechách, začátkem příštího týdne ale teploty podle nynějších modelů znovu překročí 35 stupňů. Také noci budou tropické, kdy teploty neklesnou pod dvacet stupňů, uvedl Český hydrometeorologické ústav (ČHMÚ).

Lesní požáry, které poblíž Bordeaux spálily již 42 tisíc hektarů, zahalily město do hustého kouře. Řada lidí proto nosí respirátory jako v dobách pandemie covidu. Požár v departementu Gironde se o víkendu přiblížil k městu na 15 kilometrů a mezi obyvateli panují obavy, píše France24. Oheň, kvůli němuž úřady evakuovaly více než 200 tisíc lidí, se v noci na pondělí přestal šířit do okolí. Bordeaux se přesto chystá na všechny možné scénáře.

Rozsáhlé lesní požáry ve Francii se v noci na pondělí nerozšířily, uvedly místní úřady. Ministerstvo zahraničí přesto varovalo před cestami do zasaženého departementu Gironde. Čechy, kteří se tam nacházejí, vyzvalo k odjezdu. Své domovy v regionu opustilo přes 220 tisíc lidí. Ve Španělsku se očekává návrat prvních evakuovaných lidí, ale situace tam podle úřadů zůstává složitá. S požáry se potýkají rovněž Itálie či Skotsko.