Příbuzný vlka může přispívat k opylování

Vlček etiopský, který patří k psovitým šelmám a je příbuzným vlka, sbírá pyl, a může tak společně s hmyzem přispívat k opylování. Vědci totiž zjistili, že tato zvířata si ráda pochutnávají na nektaru z květů mnohokvětu hroznatého. Informoval o tom deník Le Monde.

Vlček etiopský je nejvzácnější divoká psovitá šelma na světě, kterou lze spatřit pouze na náhorních planinách v Etiopii. Jedinců tohoto druhu je méně než pět set a žijí rozděleni do 99 smeček.

„Až 87 procent druhů květin je závislých na opylování nejrůznějšími živočišnými druhy. Mezi savci jsou opylovači zejména létající druhy, jako jsou netopýři. V menší míře přispívají k opylování i někteří vačnatci, hlodavci, primáti a malé šelmy,“ píší autoři studie publikované v časopise Ecology, která jako první slabost vlčků pro mnohokvět hroznatý popsala. Někteří vlčci si během pozorování stihli pochutnat až na třiceti květinách.

Opylování nelétajícími druhy savců může být podle studie rozšířenější, než si vědci původně mysleli. V roce 2015 věděli jen o čtyřech druzích masožravých savců, kteří se živí nektarem. Od té doby objevili další, jako jsou mangusta šedá nebo některé druhy cibetkovitých šelem.

Pochoutka pro psy i paviány

Květ mnohokvětu má takovou stavbu, která opylování podporuje – má velkou robustní strukturu a výrazné rozmnožovací orgány (tyčinky a pestíky). Podle vědců zůstává otázkou, jakou hodnotu pro květinu opylování vlčky má. Někteří z nich totiž při opylování okusovali květy, čímž je mohli poškodit a narušit tak účinnost přenosu samčích rostlinných buněk na samičí.

Mnohokvět hroznatý kvete hojně od června do listopadu a láká velké množství opylovačů, zejména z řad pěvců. Výzkumníci však zjistili, že kromě vlčků a pěvců si na nektaru této rostliny pochutnají i psi domácí, paviáni anubi, a dokonce i děti etiopských pastýřů, kteří žijí na náhorních planinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...