Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.

Tři slonice z jihovýchodní provincie Trát, která leží u hranic s Kambodžou, dostaly injekci na začátku týdne, řekl AFP ředitel thajské agentury pro ochranu fauny Sukchí Búsang. V pěti provinciích na východě země totiž porodnost slonů ročně roste zhruba o osm procent, zatímco ve zbytku země je růst tříprocentní.

Všechny tři slonice po vakcíně nevykazovaly žádné známky infekce a vrátily se bez problémů zpátky ke svým každodenním činnostem, uvedl Búsang. Jeho tým bude provádět slonicím krevní testy každého půl roku. Vakcíny byly předtím testovány na slonech žijících v zajetí na severu země.

„Pokud nic nepodnikneme, může to z dlouhodobého hlediska přerůst také ve střety mezi slony a lidmi,“ vysvětlil Búsang. Tento problém není jen teoretický, takové konflikty se v zemi opravdu objevují. Kvůli střetům mezi chobotnatci a lidmi už od roku 2012 zemřelo asi dvě stě lidí a bylo zabito přes sto slonů.

Rostoucí populace

V roce 2015 žilo v Thajsku ve volné přírodě 334 slonů, v loňském roce se jejich počet pohyboval už okolo osmi stovek. Dalších tisíc jich žije v zajetí. Slon je symbolem thajského království a v roce 1986 ho Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) označil za ohrožený druh.

Z dlouhodobého hlediska u těchto inteligentních savců dochází k dramatickému poklesu počtu, což souvisí hlavně s masivním kácením pralesů, jež je připravilo o přirozené životní prostředí. Na počátku 20. století měla země přes sto tisíc těchto tlustokožců. Současná snaha regulovat jejich populaci vychází právě z toho, že ekosystémy v zemi už tak vysoký počet zvířat zkrátka nejsou schopné pojmout.

Thajští sloni patří pod indický poddruh slona indického, mají ale řadu jedinečných vlastností, které si vytvořili kvůli adaptaci na tamní podmínky. Jsou například o něco drobnější a vyznačují se i kratšími předními končetinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...