Porucha ADHD možná přinášela evoluční výhodu. Pomáhala prvním lovcům a sběračům, naznačuje studie

Vlastnosti spojené s neurovývojovou poruchou pozornosti známou jako ADHD mohly pomoci pravěkým lidem při shánění potravy. Díky tomu se ADHD udržela v genech až do současnosti, naznačuje britský výzkum.

ADHD. Čtyři písmena, která trápí stále více rodičů v moderním světě. Nepozornost, impulzivita a nadměrná aktivita, která se vymyká obvyklému chování dětí v daném věku. To jsou typické příznaky poruchy, která se nejčastěji objevuje u dětí, ale asi u čtyřiceti procent z nich může přetrvat až do dospělosti.

Ví se, že tento problém je způsobený celou řadou příčin, ale přesný mechanismus vzniku zatím věda nezná. ADHD se považuje za typickou poruchu moderní doby, která dítěti způsobuje jen samé komplikace.

Mechanismus vzniku ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) zatím není úplně objasněn. Odborníci předpokládají, že se na něm podílí chybná regulace metabolismu dopaminu, serotoninu a noradrenalinu. Významnou roli zřejmě hrají i genetické předpoklady. Diskutuje se i o možném vlivu nedostatku kyslíku při porodu a také o rizikových faktorech, kterým bylo vystaveno dítě ještě v prenatálním období – například různým infekcím. Na vzniku ADHD se možná podílí i předčasný porod nebo užívání drog či tabáku matkou. ADHD může být negativně ovlivněna i nedůslednou výchovou.

Zdroj: Národní zdravotnický informační portál

Vědci ale v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, tvrdí, že vlastnosti typické pro poruchu pozornosti s hyperaktivitou, jako je nesoustředěnost nebo impulzivita, mohly být pro naše předky evoluční výhodou. Autoři práce předpokládají, že tyto rysy zlepšovaly jejich úspěšnost při shánění potravy.

Hlavním autorem práce je profesor David Barack z Pensylvánské univerzity. Podle něj tento výzkum nabízí potenciální vysvětlení, proč je ADHD mezi lidmi rozšířenější, než kdyby se šířila jen díky náhodným genetickým mutacím. V širším smyslu to vysvětluje, proč jsou rysy jako nesoustředěnost nebo impulzivita tak běžné.

„Pokud by byly opravdu tak negativní, pak by se dalo předpokládat, že v průběhu evoluce budou ustupovat,“ uvedl pro deník The Guardian. „Naše výsledky jsou sice jen prvotní výzkum, ale naznačují v určitých kontextech výhody,“ dodal Barack.

Nedostatek koncentrace se může hodit

Jeho tým provedl experiment na pěti stovkách dospělých. Vědci už předem věděli, jestli testované osoby mají nějaké příznaky ADHD; ty se projevily u necelé poloviny z nich. Všichni dobrovolníci dostali za úkol vyzkoušet si videohru na shánění potravy, v níž měli během osmi minut nasbírat co nejvíce bobulí. Platilo přitom, že čím víc konkrétní keřík navštívili, tím méně bobulí tam mohli posbírat.

Během plnění úkolu tedy mohli buď pokračovat ve sběru bobulí z keřů na původním místě, anebo se přesunout na novou lokalitu – nicméně druhá možnost je stála hodně času, který by mohli trávit sběrem na místě původním.

Ukázalo se, že lidé, kteří měli vyšší skóre ADHD, strávili na každém políčku keřů kratší dobu než ti s nižším skóre. Zjednodušeně řečeno – nevydrželi na jednom místě a netrpělivě přebíhali do dalších lokalit s méně „oškubanými“ keříky. Následně se ukázalo, že tato strategie fungovala a že tito lidé dostali více bodů než ti s nižším skóre na škále ADHD. V reálném životě by tedy ve stejném čase dokázali získat sběrem více zdrojů než lidé více koncentrovaní na svůj úkol.

K čemu je ADHD

Autoři tvrdí, že tyto výsledky velmi dobře odpovídají jiným studiím, v nichž se zase ukázalo, že geny spojené s ADHD jsou nejčastější u kočovných populaci, jež nejvíce získávají z nového objevování.

Tento syndrom je tedy sice opravdu spojený s mnoha závažnými negativními důsledky, podle řady jiných výzkumů ale může pomáhat v situacích, kdy se vyplatí intenzivní fyzická aktivita a velmi rychlé rozhodování. Tento pokus pro to přinesl zajímavý experimentální důkaz, a to na základě zkoumání chování, které bylo v lidských společnostech v minulosti velmi rozšířené a náš druh ho provozoval desítky tisíc let.

Barack přiznává, že studie měla řadu omezení – například počítačový model nemusí ani zdaleka odpovídat tomu, jak by vypadalo trhání borůvek nebo sbírání malin v realitě, ale rámcová zjištění jsou podle něj natolik zajímavá, že by se ve výzkumu tímto směrem mělo pokračovat.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...