Poprvé v dějinách je víc dětí obézních než podvyživených

Ve světě má letos poprvé více dětí ve věku od pěti do devatenácti let obezitu než podváhu, uvádí zpráva, kterou zveřejnil Dětský fond OSN (UNICEF). Za nárůstem podílu obézních dětí vidí UNICEF rozšíření spotřeby nezdravých potravin. Státy proto vyzývá, aby přijaly opatření na omezení jejich spotřeby.

Podle údajů UNICEF je letos obézních 9,4 procenta dětí ve věku od pěti do devatenácti let. Ve stejné věkové kategorii trpí podváhou 9,2 procenta dětí. Zatímco od roku 2000 se podíl obézních dětí ztrojnásobil, u podváhy klesl o zhruba čtyři procentní body. „Obezita nyní převažuje nad podváhou ve všech světových regionech s výjimkou subsaharské Afriky a Jižní Asie,“ uvedl UNICEF.

Zpráva UNICEF o dětské obezitě
(pdf, 9 MB)
Stáhnout

Zpráva poukazuje na to, že nárůst podílu obézních dětí se nově výrazněji týká i chudších zemí. Podle UNICEF k trendu přispívá to, že se děti ocitají v „nezdravém potravinovém prostředí“, ve kterém jsou hojně zastoupené vysoce zpracované potraviny a jídla rychlého občerstvení. Část zemí pak řeší problémy jak s podvýživou dětí, tak s jejich obezitou.

Kde je nejhůř

Podle výsledků má nejvyšší úroveň obezity několik tichomořských ostrovních zemí: 38 procent dětí ve věku pět až devatenáct let na Niue, 37 procent na Cookových ostrovech a 33 procent na Nauru. Tato čísla se od roku 2000 zdvojnásobila, podle expertů jsou do značné míry způsobena přechodem od tradiční stravy k levným, energeticky vydatným dováženým potravinám.

Mezitím mnoho zemí s vysokými příjmy nadále vykazuje vysokou míru obezity, například 27 procent dětí ve věku pět až devatenáct let v Chile trpí obezitou, 21 procent v USA a 21 procent ve Spojených arabských emirátech.

„Když mluvíme o nevhodné výživě, nemluvíme již pouze o podvyživených dětech,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. „Obezita je rostoucí problém, který může mít dopad na zdraví a vývoj dětí. Ultra zpracované potraviny stále více nahrazují ovoce, zeleninu a bílkoviny v době, kdy výživa hraje klíčovou roli v růstu, kognitivním vývoji a duševním zdraví dětí.“

Podvýživa podle UNICEF stále zůstává významným problémem u dětí do pěti let ve většině zemí s nízkými a středními příjmy, nadváha a obezita naopak rostou u dětí školního věku a adolescentů. Podle nejnovějších dostupných údajů má nadváhu jedno z pěti dětí a adolescentů ve věku pět až devatenáct let na celém světě, což představuje 391 milionů lidí, přičemž velká část z nich je nyní klasifikována jako obézní.

Řešení je na státech

Nárůst dětské obezity může podle Dětského fondu OSN v budoucnosti představovat větší zátěž pro zdravotnictví. Organizace proto vyzývá státy, aby zavedly opatření, která by mohla pomoci podíl dětí s obezitou a nadváhou snížit. Jako příklad UNICEF uvádí Mexiko, kde úřady nechaly nedávno zakázat prodej některých nezdravých potravin a slazených nápojů ve veřejných školách.

„Naléhavě potřebujeme politiky, které by podpořily přístup rodičů a pečovatelů k výživnému a zdravému jídlu pro děti,“ uvedla výkonná ředitelka Dětského fondu OSN Catherine Russellová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...