Pokus o první komerční přistání sondy na Měsíci zřejmě selhal

Japonská společnost iSpace ztratila s modulem Hakuto-R kontakt v předpokládané době dosednutí na povrch Měsíce, informoval generální ředitel firmy. Pokus o první komerční přistání na Měsíci tak nejspíš selhal. Úterní manévr byl naplánován na 18:40 SELČ. Hakuto-R kroužil na oběžné dráze kolem Měsíce od března a 2,3 metru vysoký modul měl přistát v kráteru Atlas.

„Ztratili jsme komunikaci, proto musíme předpokládat, že jsme nedokázali dokončit přistání na povrchu Měsíce,“ uvedl ředitel iSpace Takeši Hakamada, zatímco se inženýři v Tokiu pokoušeli znovu navázat spojení s modulem. 

Pokud by se manévr podařil, šlo by o první přistání soukromé mise na Měsíci. Na palubě měl modul mimo jiné malé lunární vozítko Rašíd Spojených arabských emirátů a ještě menšího robota vyrobeného japonskou vesmírnou agenturou JAXA a japonským výrobcem hraček Tomy.

Dopravit technologii na Měsíc, který se od Země nachází asi 400 tisíc kilometrů, se zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně v rámci oficiálních vládních programů.

Nahrávám video

Úspěchy i neúspěchy

Historicky první „měkké“ přistání na Měsíci v roce 1966 uskutečnil Sovětský svaz s téměř stokilogramovým modulem, ve stejném roce následovalo přistání sondy USA. První úspěšné přistání člověka na družici Země v roce 1969 mají na kontě Spojené státy díky posádce Apolla 11.

Na Měsíci se také nachází přistávací modul Berešít, který vyrobila a na místo dopravila izraelská společnost SpaceIl. „Měkké přistání“ jí ale nevyšlo – Berešít se při něm potýkal s řadou problémů, mimo jiné s motory. Na povrch tedy nedosedl, ale spadl. Přístroj, dlouhý přibližně půldruhého metru, měl zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch. Berešít byl prvním izraelským a zároveň prvním soukromě financovaným aparátem, který se o měkké dosednutí na Měsíci pokusil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...