Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně zjišťovali, jak prosvětlování porostů a následný vývoj lesního ekosystému ovlivňují společenstva pavouků, kteří žijí na povrchu půdy v lesích národního parku Podyjí. O výzkumu informovala Evropská komise.
Pavouci jsou velmi citlivé organismy, takže rychle reagují na změny prostředí, které vyvolalo takzvané pařezení. To vzniká při výsadbě výmladkového lesa, když se vytěží strom a z jeho pařezu začnou vyrůstat nové kmínky – takzvané výmladky. Výzkum jednoznačně potvrdil význam obnovy výmladkového hospodaření pro udržení biodiverzity v chráněných dubových lesích.
Podle brněnského výzkumu se v lesích, kde se historicky hospodařilo právě pomocí výmladků, dařilo organismům s velmi různorodými nároky na prostředí. Docházelo v nich sice k pravidelné těžbě, ale současně se tam udržovala prosvětlená stanoviště a vyskytovaly se tam všechny fáze lesa. Jenže když moderní lesní hospodářství výmladkové lesy zavrhlo, začala se měnit i rozmanitost těchto lesů. K horšímu.
Nejohroženější skupinou se stali bezobratlí živočichové. „Konkrétně pavouci se řadí mezi nejrozmanitější skupiny bezobratlých predátorů s jasnými nároky na prostředí, čímž se stávají optimálními bioindikátory pro posouzení stavu životního prostředí. Mnoho vzácných a ohrožených druhů pavouků je vázáno na světlé lesy, kde jsou v případě uzavření korunového zápoje, který po opuštění výmladkového hospodaření nastal, nahrazeny běžnými stínomilnými druhy,“ popisuje Tomáš Hamřík z Ústavu ekologie lesa.
Tohle všechno sice vědci tušili, ale chyběly jim věrohodné důkazy a kvalitní data. Teď je ale mají a tato data prokazují, že když se v lesích zase začne hospodařit výmladkově, dojde ke zvýšení biologické rozmanitosti.
Pozitivní změny v Podyjí
Ve studii se zaměřili na národní park Podyjí. „Historicky byly tyto lesy vystaveny pařezení, které bylo postupně opuštěno během první poloviny 20. století. Nyní je opět zaváděno a naší snahou je porozumět dopadům tohoto procesu. Studie prokázala pozitivní vliv obnovy výmladkového hospodaření na celkovou biodiverzitu epigeických, tedy na povrchu půdy žijících, pavouků,“ vysvětlil spoluautor studie Ondřej Košulič z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Nejvíc druhů se přitom našlo v místech, kde bylo pařezení obnoveno nejdříve – už před šesti lety. Současně ale různé fáze pařezení nabízely podmínky pro odlišné společenstvo pavouků.
Do tohoto výzkumu v národním parku Podyjí se aktivně zapojili i odborníci z Maďarského institutu pro ekologický výzkum pod vedením Dr. Róberta Gallého, který se podílí také na výzkumu vlivu hospodaření na biodiverzitu pavouků v oblasti lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje. „Uvedené výzkumy poskytují nové poznatky v oblastech ekologie společenstev a ochranářské biologie. Z praktického hlediska přinášejí výsledky, které zdůrazňují význam obnovení tradičních způsobů lesního hospodaření pro ochranu biodiverzity nížinných lesů. A tyto poznatky jsou v současné době úspěšně aplikovány, například ve správě NP Podyjí či CHKO Pálava,“ dodává Hamřík.
