Pandemie nemoci COVID-19 může ohrozit i gorily, šimpanze a orangutany, obávají se experti

Pandemie nemoci COVID-19 by mohla dopadnout i na ohrožené populace goril, šimpanzů a orangutanů, varovali experti na primáty. Lidské viry totiž mohou tato zvířata kvůli genetické blízkosti napadat.

Nejbližší příbuzní člověka, tedy velcí primáti, s člověkem sdílí asi 98 procent DNA, a jsou proto zranitelná i řadou lidských chorob, například respiračními nemocemi. Podle deníku Guardian se již v minulosti ukázalo, že nemoci, které se u člověka projevují jen lehkými symptomy, mohou být pro primáty životu nebezpečné.

Někteří experti se proto domnívají, že by stávající nemoc COVID-19 mohla být pro primáty devastující. Žádný příklad toho, že by se velký primát tímto virem nakazil, sice nebyl zaznamenán, k dispozici už jsou ale výsledky studie, která zkoumala makaky.

U těch se prokázalo nejen to, že jsou schopní se novým koronavirem nakazit, ale také, že pro ně nemoc může být smrtelná. Současně ovšem ukázala, že primáti mohou nákazu přežít, a dokonce si proti ní vytvořit imunitu.

Světové populace goril i šimpanzů čelily už před pandemií koronaviru násobnému ohrožení, ať už ničením jejich přirozeného prostředí, pytláctvím nebo lesními požáry. Národní parky v Kongu a Rwandě, kde tito tvorové žijí, se proto nyní ve snaze zabránit nákaze uzavřely před turisty i vědci. To ovšem zvyšuje hrozbu, že do rezervací ve větším proniknou pytláci.

„Pandemie COVIDu-19 je kritickou pro lidi, naše zdraví i ekonomiky,“ uvedl pro Guardian Thomas Gillespie, autor výzvy 25 vědců zveřejněné v odborném žurnálu Nature. „Ale potenciálně je to také hrozná situace pro velké primáty. Pro ty ohrožené je riziko vysoké.“

„Mladší lidé, u nichž je riziko onemocnět COVIDem-19 vážněji nízké, jsou právě skupinou, která podniká výlety do asijských a afrických států, aby tam viděli velké primáty,“ uvedl Gillespie. „Bylo by ale extrémně složité monitorovat, jestli byli infikování COVIDem-19, protože nemusí ještě projevovat žádné smyptomy.“

Viry a primáti

Že se primáti mohou nakazit viry od lidí, se ví od roku 2008. Od té doby se to už projevilo: roku 2016 se do populace šimpanzů v Pobřeží slonoviny dostal jeden z lidských virů.

U goril se podařilo v minulých letech trend jejich vymírání zvrátit, „ale pokud se sem tahle nemoc dostane, mohl by se tento trend zase obrátit,“ uvedla Cath Lawsonová ze Světového fondu na ochranu přírody.

Podobná opatření jako v Africe se zavádějí také na ochranu orangutanů v Asii, například na některých místech na Borneu. „Tato nemoc by pro kriticky ohrožené orangutany mohla být fatální. Je to riziko, které se nemůžeme dovolit,“ komentovala situaci Susan Shewardová z britské neziskové organizace Orangutan Appeal.

Mezinárodní svaz ochrany přírody už v obavě před dopadem nového koronaviru zpřísnil pravidla pro kontakty mezi lidmi a velkými primáty. Doporučenou vzdálenost zvýšil ze sedmi na deset metrů a také by se k nim vůbec neměl přiblížit někdo, kdo je jakkoliv nemocný, anebo byl nemocný 14 dní předtím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...