Ostravamonas. Nový rod řas dostal jméno po Ostravě

Jméno po Ostravě nese nový rod řas, který objevila mladá litevská vědkyně Dovilé Barcytéová z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Řasy popsala díky vzorku, který našla na Heřmanické haldě v Ostravě, a pojmenovala je Ostravamonas.

„Povedlo se mi izolovat zelenou bičíkatou řasu, která je fylogeneticky úzce spjatá s druhem Chlamydomonas chorostellata, jenž byl nalezen a popsán v roce 1966 v kyselé půdě na Novém Zélandu. Jako další krok v rozplétání složité taxonomické historie rodu Chlamydomonas jsme tak definovali nový rod Ostravamonas, kterým odkazujeme na Ostravu, kde byla řasa znovu objevena,“ uvedla vědkyně.

Nový rod zahrnuje tři druhy řas. Ostravamonas chlorostellata známý z Nového Zélandu a Ostravy obývá kyselá suchozemská stanoviště. Ostravamonas meslinii byl izolovaný z příkopu ve Francii a Ostravamonas tenuiincisa je neznámého původu – tyto řasy byly původně součástí jiného rodu, ale díky podobným společným rysům byly zařazeny do rodu Ostravamonas.

Pestrý život na haldách

„Pro přesnější odlišení od jiných řas využila Dovilé Barcytéová s kolegy molekulární nástroje, které dokážou odhalit i mikroskopem nespatřitelné rozdíly,“ sdělil zástupce fakulty Stanislav Janalík. Připomněl, že ostravské haldy jsou dlouhodobě vyhledávaným místem pro studium biodiverzity.

Výzkum pracovníků katedry biologie a ekologie, která patří k předním pracovištím Přírodovědecké fakulty, se zaměřuje na studium rozmanitosti a evoluce života na různých škálách – od genů přes organismy až po společenstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...