Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
Řada studií už v minulých letech popsala a řádně doložila, že důsledkem špatného zdravotního stavu může být osamělost a mnohdy i izolace. Dlouhodobě nemocní lidé upoutaní na lůžko totiž nemohou navazovat sociální vazby, což logicky vede ke snižování počtu mezilidských kontaktů a vzniku osamělosti. Ale novější výzkumy naznačují, že vztah je i opačný – tedy, že osamělost může sama o sobě vést ke zhoršení zdravotního stavu.
Skupina lékařů z Cambridge teď oznámila, že zná biologický mechanismus tohoto procesu – osamělost totiž může ovlivnit hladinu několika proteinů spojených s různými nemocemi. Podle spoluautorky nového výzkumu Barbary Sahakianové pokládá osamělost za jeden z nevětších zdravotních problémů i Světová zdravotnická organizace. „Myslím, že hlavním poselstvím je, že musíme začít lidi přesvědčovat, aby si uvědomili, jak moc je to součást zdraví. Tedy, jak klíčové je pro jejich duševní i pro jejich fyzické zdraví, že musí zůstat ve spojení s ostatními lidmi,“ uvedla.
Její tým analyzoval databázi UK Biobank, která obsahuje velmi detailní údaje o přibližně 42 tisících lidí z Velké Británie. Zjistili, že 9,3 procenta těch, kteří se cítí v sociální izolaci, a 6,4 procenta těch, kteří se cítí osamělí, mělo v krvi jiné hladiny proteinů než ti, kteří izolaci neuváděli.
Vědci našli celkem 175 proteinů spojených se sociální izolací a šestadvacet spojených s osamělostí, přičemž mnohé z nich se překrývaly. Většina těchto proteinů měla u osamělých o izolovaných vyšší koncentraci. A jakou roli tyto látky mají? Krátkodobě je většina spojená se záněty, protivirovými reakcemi a imunitním systémem.
A když badatelé sledovali, jaký vliv mají tyto látky dlouhodobě, našli ještě jasnější důkazy o jejich škodlivosti. „Zjistili jsme, že přibližně 90 procent těchto proteinů souvisí s rizikem (předčasného) úmrtí,“ uvedla Čchun Šen z šanghajské univerzity Fu-tan, která se na analýze dat také podílela. Přibližně polovina proteinů byla spojena s kardiovaskulárními chorobami, cukrovkou druhého typu a mrtvicí.
Příčiny a následky
Vědce samozřejmě zajímalo, jestli tyto proteiny nejsou příčinou sociální izolovanosti. Tedy, jestli nemohou mít nějaký vliv na to, že lidé jsou osamělejší než zbytek populace. Když vyhledali v databázích případy osob, které mají hladiny těchto proteinů zvýšené geneticky, ukázalo se, že tito lidé nemají vyšší sklony k osamělosti. Což znamená jediné – osamělost zvyšuje hladiny těchto proteinů a ty pak zvyšují riziko předčasného úmrtí.
Nejsilnější roli přitom měla pětice těchto látek, které jsou spojené hlavně se záněty a metabolickými problémy. Zjištění současně podle vědců velmi dobře vysvětlují, proč osamělí lidé tolik umírají na kardiovaskulární choroby či mrtvici.
Vliv proteinů nebyl zásadní, ale měl pozorovatelný a doložitelný dopad. Pravděpodobně mají ale stále mnohem zásadnější vliv jiné faktory, které jsou spojené s osamělostí – vysoká konzumace alkoholu, nízká tělesná aktivita a nadužívání léčiv.
