Olomoucký botanik objevil na Borneu nový druh masožravé rostliny

Nový druh masožravé láčkovky, která roste zejména v horách severní části Bornea, objevil spolu se zahraničními kolegy Martin Dančák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Láčkovku pojmenovanou Nepenthes fractiflexa lze spatřit pouze na několika místech na ostrově, řadí se tedy mezi poměrně vzácné druhy. Popis nového druhu přinesl v těchto dnech vědecký časopis Phytotaxa.

Martin Dančák novou láčkovku objevil náhodně, když se v roce 2008 vypravil do horských oblastí ve vnitrozemí Bornea. „Tehdy jsem však nerozpoznal, že se jedná o nový a dosud nepopsaný druh. Přišli na to až později zahraniční kolegové, kteří podnikli expedici na tajemnou horu Kemul v indonéské části Bornea,“ uvedl Dančák.

Hora Kemul se nachází ve velmi odlehlé oblasti ostrova, je izolovaná od okolí a pro člověka obtížně přístupná. „Kolegům se však podařilo na tuto horu vylézt a objevili tam stejnou láčkovku jako já. Rostla tam s jejím blízce příbuzným druhem, se kterým byla dříve zaměňována. Kolegové si všimli, že jsou to velmi rozdílné rostliny, a že se tedy jedná o nový a nepopsaný druh láčkovky,“ popsal Martin Dančák.

Unikátní rostlina

Pro nový druh Nepenthes fractiflexa je typické, že má lodyhu velmi výrazně křídlatou, což u většiny láčkovek nebývá zvykem. Je také zajímavá tvarem a zbarvením pastí. „Láčkovky mají nápadné konvičky s víčkem, často hodně barevné. Tento druh má ale konvičky méně barevné. Dokonce jsem letos na Borneu viděl jednu populaci, která měla konvičky čistě zelené, což je velmi zajímavé,“ doplnil ekolog.

Nově popsané láčkovky rostou v horské vegetaci. Většina lokalit se nachází ve výškách kolem 1500 metrů nad mořem a více. „Rostou obvykle v otevřenější, spíše křovinatější vegetaci. Není to tedy druh, který by měl v oblibě třeba lesy nebo stinné biotopy,“ dodal Dančák.

Láčkovka Nepenthes fractiflexa je po delší době nově popsaný druh láčkovky z Bornea. Botanici nyní evidují přibližně 170 druhů láčkovek, přičemž na Borneu roste druhů téměř 40. „Určitě to není poslední druh láčkovky, který bude na Borneu objeven. Už teď víme o dalším novém druhu, který je ale zatím nepopsaný. To si necháváme na příště,“ dodal Martin Dančák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...