Obří kra odtržená od Antarktidy ohrožuje kolonie tučňáků a tuleňů

V současnosti největší ledová kra na planetě známá pod názvem A-68 se posouvá k ostrovu Jižní Georgie, britskému zámořskému území v jižním Atlantském oceánu. Podle serveru BBC, který o tom informoval, existuje možnost, že ledový kolos, který je podobně velký jako Moravskoslezský kraj, uvázne u pobřeží ostrova o přibližně stejné velikosti. V tom případě by mohl vážně ohrozit tamní tučňáky a tuleně.

Kra, která se v roce 2017 odtrhla od antarktického ledovce Larsen-C, by zablokovala trasy, na něž se zvířata vydávají za potravou, a znemožnila jim tak krmení mláďat. Ledová masa by také rozdrtila živočichy, kteří žijí u mořského dna. Kry s sebou navíc přinášejí velké množství prachu, který je výhodný pro plankton, což má vliv na potravní řetězec.

Nahrávám video

„Blízkost kry má velký vliv na to, zda budou predátoři žijící na souši schopni sehnat potravu,“ uvádí profesor Geraint Tarling z výzkumné organizace British Antarctic Survey (BAS).

„Vzdálenost, kterou musejí tučňáci a tuleni urazit v klíčovém období, tedy když musejí krmit mladé, opravdu hraje roli. Pokud jsou nuceni vydat se velkou oklikou, znamená to, že se nedostanou včas zpět a nedokážou mláďata uchránit před vyhladověním k smrti,“ vysvětluje Tarling.

Hřbitov ker

Ostrov Jižní Georgie je něco jako hřbitov největších ker Antarktidy, píše BBC. Ledové kolosy jsou unášeny silnými proudy dál od kontinentu, jen aby uvázly v mělkých vodách, které odlehlý ostrov obklopují.

Když v roce 2004 k pobřeží Jižní Georgie dorazila obří kra A-38, na místních plážích bylo nalezeno nespočet mrtvých mláďat tučňáků a tuleňů.

Přestože ze satelitních snímků se zdá, že kra má k Jižní Georgii opravdu namířeno, může se stát, že se jí přesto podaří ostrov obeplout, myslí si Peter Fretwell z organizace BAS. Podle jeho kolegy Andrewa Fleminga je pozoruhodné, že se kra A-68 stále nerozpadla. Tento osud ji však nemine, pokud se dokáže ostrovu vyhnout a zamíří dále na sever, kde se rychle dostane do teplejších vod, myslí si Fleming.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...