Nový atlas evropských ptáků ukazuje, jak změny klimatu mění druhovou mapu světadílu

Nahrávám video

Oblasti výskytu jednotlivých druhů evropského ptactva se rok co rok posouvají o kilometr na sever. Přišli na to autoři nově vydaného Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků. Hlavními příčinami jsou změny klimatu a změny v obhospodařování krajiny.

Jde o velký mezinárodní projekt, na kterém s ornitology několik let pracovalo přes 120 tisíc dobrovolníků z celého kontinentu. Díky společnému úsilí Evropské rady pro sčítání ptáků a dalších spolupracujících organizací se podařilo shromáždit údaje o hnízdním výskytu ptáků na ploše o rozloze kolem 11 mililionů kilometrů čtverečních.

Práce na téměř tisícistránkové knize trvala deset roků, první výtisky dorazily na konci roku 2020. Mezi hlavní koordinátory rozsáhlého vědeckého projektu patřili i čeští odborníci.

Jen v České republice se do mapování zapojilo několik stovek dobrovolníků. Jejich úkolem bylo mimo jiné zapsat všechny druhy ptáků, které viděli nebo slyšeli během jedné hodiny.

Vědecký úkol pro desetitisíce

„Domníváme se, že to je jeden z největších projektů občanské vědy, který se zabývá mapováním biodiverzity,“ uvedl Petr Voříšek, člen koordinačního týmu Hnízdního atlasu ptáků z České společnosti ornitologické. 

Mapy v knize detailně popisují, kde se vyskytují různé druhy ptáků – a protože podobný Atlas vyšel i před třiceti lety, je možné porovnat, jak se jejich areály posunuly. „Například na  vlze krásně vidíme, jak tento teplomilný druh posunul své rozšíření velmi výrazně na sever,“ popisuje Voříšek. Trend způsobený změnou klimatu přitom platí i pro řadu dalšího ptactva; v průměru se výskyt jednotlivých evropských druhů za tři dekády posunul o 28 kilometrů severně.

„V oblastech na severu kontinentu druhů přibývá a v jižních částech Evropy jich ubývá. Mizí zejména druhy zemědělské krajiny, nejvíce ve Středomoří a v západní a střední Evropě. Výsledky ukazují, že hlavními hybateli jsou změny v obhospodařování krajiny a změny klimatu. Jejich význam je ještě třeba podrobněji prozkoumat,“ dodává člen koordinačního týmu z Katalánského ornitologického institutu Sergi Herrando.

Další klíčová zjištění, která atlas přináší:

  • V Evropě hnízdí 596 druhů ptáků, z nich 539 je v Evropě původních a 57 zavlečených odjinud. Většina druhů není široce rozšířena a vyskytuje se jen v omezených areálech.
  • 35 procent původních druhů své areály výskytu v Evropě za posledních 30 let zvětšilo, u 25 procent druhů bylo naopak zjištěno zmenšení areálu výskytu. Ostatní druhy buď velikost svého areálu výskytu nezměnily, nebo se tento trend nedá spolehlivě určit.
  • Mezi druhy, které své areály rozšířily, patří například lesní ptáci a také ptáci chránění podle mezinárodních předpisů na ochranu přírody. Mezi druhy, jejichž areály se zmenšují, patří zejména druhy typické pro zemědělskou krajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...