Největší a nejchlupatější. Brněnský vědec popsal nový druh sklípkana

Nový druh sklípkana Trichopelma grande objevili na západě Kuby vědci David Ortiz z Masarykovy univerzity v Česku a Elier Fonseca z Kubánské zoologické společnosti. Patří mezi takzvané sklepouny a je mezi nimi nejen největší, ale i nejchlupatější.

Česky by se nově objevený sklípkan jmenoval sklepoun obří, oficiální české jméno ale zatím nemá. Měří na délku přes deset centimetrů.

Vědci zkoumali sklípkany na ostrovech Velkých Antil, tedy na Kubě, Hispaniole, Jamajce a Portoriku. Tyto ostrovy sice byly kdysi propojeny a mají mnoho společných geografických znaků, ale už miliony let jsou od sebe oddělené. Tato dlouhodobá izolace s mnohdy nepřekonatelnými přírodními bariérami umožňuje, aby se druhy na každém ostrově vyvíjely svým vlastním jedinečným směrem. Vznikají tak sice příbuzné, ale velmi odlišné druhy. Týká se to i sklípkanů.

Sklípkanům se lidově říká nesprávně tarantule. Tento název přísluší původně pavoukům z čeledi slíďákovití, které poprvé popsal Carl von Linné a podle lokality výskytu v jihoitalské provincii Tarent je pojmenoval aranea tarantula.

„Okouzlující, nebo děsivý“

Sklepouni jsou si velmi podobní, takže biologové museli ze vzorků získat DNA, a teprve jejím porovnáním zjistili, o jakého tvora se vlastně jedná. Ukázalo se, že nejbližším žijícím příbuzným nově popsaného tvora je kostarický sklepoun Trichopelma laselva.

Nový druh má podle studie několik jedinečných znaků. Dospělí samci mají na střední a spodní části nohou množství dlouhých chlupů, které jim dodávají vzhled připomínající peří, což je atribut typický pro sklípkany žijící na stromech a velmi neobvyklý pro druhy žijící na zemi.

A to je právě zvláštní, protože Trichopelma grande nebyla nalezena na stromech, ale spíše v pastičkách na zemi. Vzhledem se liší i kresbou na těle: Na břiše je zřetelná kresba skvrn, nápadných je šest tmavších a světlejších příčných pruhů na hřbetní straně břicha, které jsou uprostřed odděleny jedním podélným světlým pruhem.

Trichopelma grande
Zdroj: Journal of Natural History/David Ortiz

Horní část pavouka je po okrajích pokryta hustými kaštanově hnědými chloupky, zatímco střed zůstává hladký a bez chloupků a vyniká jeho tmavě hnědý povrch. Velikost hlavy daleko převyšuje ostatní známé druhy tohoto rodu a dodává mu vzhled, „který na oko pozorovatele působí buď okouzlujícím, nebo děsivým dojmem,“ popisují autoři.

Všechny exempláře byly nalezeny v relativně malé oblasti v národním parku Viñales, který je ohniskem biologické rozmanitosti na západě Kuby. Všechny čtyři odchycené exempláře se našly asi dvacet kilometrů od sebe, což naznačuje potenciálně omezené rozšíření. „Zjevná vzácnost tohoto charakteristického druhu spolu s jeho omezeným areálem výskytu vyvolává potenciální obavy o jeho ochranu,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...