Nejlepší máma mezi chobotnicemi. Biologové sledovali nezvyklé chování

Chobotnice se normálně o své potomky nestarají. Vědci ale v hlubinách oceánu natočili zatím neznámý druh hlavonožce, který je výjimkou.

Když mořští biologové poprvé zahlédli tvora, kterého pokládali za chobotnici, hned věděli, že pozorují něco výjimečného. Před reflektory miniponorky se vynořila z naprosté temnoty v hloubce dvou a půl kilometrů jako přízrak. Její rudá barva nápadně zazářila, ale vědce nejvíc zaujala její chapadla. Respektive to, co v nich pevně svírala.

Ve svých osmi chapadlech totiž nesla desítky velkých vajíček. Něco takového vědci ve vodách Kalifornského zálivu zatím nepozorovali. Chobotnice totiž obvykle kladou vejce v chuchvalcích, které se přichytí ke dnu, nebo jen tak volně plují oceánem. Rozmnožovací strategie těchto hlavonožců je založená na tom zplodit co nejvíc potenciálních potomků a pak už na péči o ně neplýtvat energií. Ale tahle šarlatová matka se chovala opačně – snůšku svých velkých vajec nesla a chránila.

Způsob adaptace?

Tato oblast oceánu je zajímavá tím, že je v ní velmi málo kyslíku. To představuje pro tamní obyvatele spoustu výzev – složitým podmínkám se musí přizpůsobit.

Chování zmíněné samice by mohlo být právě takovou adaptací. Některé druhy hlubokomořských chobotnic projevují o své potomky zájem a chrání je, ale nikdy ne tímto způsobem. Vědci předpokládají, že viděli zatím nepopsaný druh, napovídá tomu rovnou několik indicií.

Kromě jejího chování je silným argumentem také velikost vajíček – měřila asi půl centimetru, přitom vajíčka patřící jiným známým hlubokomořským chobotnicím bývají asi poloviční. Bylo jich navíc málo – normálně mají totiž vajíček tisíce, ale v tomto případě jich matka nesla jen nižší desítky.

Přírodovědci předpokládají, že by se mohlo jednat o tvora z čeledi Gonatidae, což by znamenalo, že se ve skutečnosti nejedná o chobotnici, ale o krakatici, jak popsali v odborném časopise Ecology.

Záhadný ekosystém

Starost o vejce je pro chobotnice, jež si tuto strategii zvolily, nesmírně náročná. Samice při jejich ochraně neloví a plně se věnuje jen hlídání svých budoucích potomků. Vždy při tom proto položí život. Tento druh to může mít ještě náročnější, zejména kvůli velikosti vajec.

Dotyčný prostor oceánu kilometry pod hladinou a současně kilometry ode dna patří mezi ta nejméně prozkoumaná místa na planetě. A to přesto, že se vlastně jedná o vůbec nejrozsáhlejší ekosystém na Zemi. Současně je ale také jedním z nejprázdnějších – většina života tudy pouze prochází, když tudy mrtvá těla padají od hladiny do hlubin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...