Ne všichni klokani byli skokani. Vědci popsali i druhy chodící po zadních jako lidé

Evoluce klokanů byla složitější, než se zdálo. Zatímco ti první ještě všichni skákali, později se rozdělili na skupiny, které chodily, lezly nebo kráčely. Jenže přežili jen ti skákající. Ukázal to nový výzkum australských vědců.

Když se řekne klokan, vybaví se asi hned dvě věci: kapsa na břiše a skákání. Jenže nový výzkum ukázal, že tato tolik typická metoda pohybu byla u praklokanů docela výjimečná. V minulosti se totiž pohybovali mnoha rozmanitými způsoby.

Evoluční biologové v této studii důsledně prozkoumali fosilní doklady o klokanech. Podařilo se jim přitom shromáždit údaje o těchto tvorech za posledních 25 milionů roků – a pak na základě dochovaných kostí zejména z dolních končetin analyzovali, k čemu byly určené a jaký to mělo vliv na jejich motoriku.

  • Nejlepšími skokany mezi klokany jsou druhy, které patří do rodu Macropus, doslova „velké nohy“. Díky svým velkým nohám dokáží jedním skokem urazit až 9 metrů a pohybovat se díky tomu rychlostí více než 48 kilometrů za hodinu. Klokani při skocích používají k udržení rovnováhy svůj silný ocas.

Výsledky naznačily, že rychlé a vytrvalé skákání typické pro moderní velké klokany, bylo v pravěku vzácné. Tito vačnatci se místo toho pohybovali chůzí po čtyřech, ale u některých druhů také po dvou. Rozmanitost klokaních pohybů ale zmizela s velkým vymíráním větších zvířat, k němuž došlo na konci pleistocénu – tedy na konci této části čtvrtohor. 

Nejstarší známé typy klokanů z doby před 25 až 15 miliony let nejčastěji chodily, lezly a šplhaly – když už skákaly, tak jen velmi pomalu. Všechna tato zvířata byla ale poměrně drobná, s hmotností do 12 kilogramů – větší klokani se na Zemi objevili až před asi 10 miliony lety. Tehdy se díky vysychání krajiny otevřelo více možností snadného přístupu ke zdrojům a oni toho dokázali využít.

Analýza dat ukázala, že při větších tělesných rozměrech je skákání dost problematické. Důkazem je, jak málo rozměrnějších zvířat tento druh pohybu používá. Přesto se evoluce klokanů touto cestou vydala a dokázala jejich těla pro takovou specializaci uzpůsobit. Díky tomu i moderní velké druhy těchto vačnatců skvěle skáčou, přestože samci mohou vážit až sto kilogramů (většinou ale mají do sedmdesáti kilo).

  • Většinu českých názvů pro exotická zvířata vymyslel přírodovědec Jan Svatopluk Presl  v 19. století. Klokana chtěl původně nazvat podle způsobu pohybu „skokan“, ale takové zvíře už existovalo v podobě žáby. A tak vybral nejpodobnější slovo. Z češtiny později převzali jméno zvířete Chorvaté.

Christine Janisová, která výzkum vedla, k výsledkům dodala: „Chceme, aby lidé ocenili, že velcí klokani byli ještě před 50 tisíci lety mnohem rozmanitější než nyní. To může také znamenat, že tehdejší životní prostředí v Austrálii bylo poněkud odlišné od dnešního. Moderní velcí skákající klokani jsou totiž v evoluci klokanů výjimkou.“

Evoluce klokanů byla podle profesorky Janisové značně složitá a rozvětvená. Skákání sice zřejmě vzniklo už na počátku jejich vývoje, ale se vznikem klokanů větších rozměrů se začali tito vačnatci specializovat. Zajímavé je, že ty druhy, které vsadily na něco jiného než skákání, neuspěly. Vymřely. Týká se to například protemnodonů, kteří se většinu času pohybovali po čtyřech, ale i sthenurinů, kteří vsadili před asi 15 miliony lety na chůzi po zadních.

Proč právě skákání?

Vědci zatím nemají jasnou odpověď na to, co bylo v Austrálii tak zvláštního, že umožnila takovou specializaci. Hlavní příčinou mohlo být sucho, ale podle řady vědců je to příliš zjednodušující vysvětlení – podobné podmínky panovaly na více místech světa a stokilová skákající zvířata se tam nevyskytují. 

Další příčinou mohla být reakce na nějaké predátory nebo rostliny v tehdejších ekosystémech, ale i pro tyto závěry je ještě zapotřebí více důkazů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...