NASA našla na Marsu potenciální stopy dávného života

Vzorek, který získalo vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na planetě Mars, obsahuje možné stopy dávného mikrobiálního života. Uvádí to studie zveřejněná v prestižním časopise Nature. Autoři ale upozorňují, že nalezené sloučeniny mohou vznikat i bez přítomnosti živých organismů, napsaly agentury AP a Reuters.

Několik miliard let starý vzorek nesoucí možné stopy života získalo vozítko v roce 2024. Vědci na něm objevili minerály vivianit a greigit, které mohly vzniknout díky chemické reakci mezi bahnem na vzorku a organickou hmotou.

„Reakce se zřejmě odehrály krátce poté, co se bahno usadilo na dně jezera,“ uvedl hlavní autor studie Joel Hurowitz z univerzity ve Stony Brooku. „Na Zemi jsou takové reakce, při nichž se organická hmota a chemické sloučeniny v bahně spojují a vytvářejí nové minerály, například vivianit a greigit, často poháněné činností mikroorganismů,“ dodal.

Nález minerálů ale neumožňuje jasně potvrdit přítomnost mikrobiálního života. „Existují chemické procesy, které vedou k podobným reakcím bez přítomnosti biologie. Ty nemůžeme pouze z dat dostupných z vozítka vyloučit,“ doplnil Hurowitz.

Život z kráteru Jezero

Vozítko Perseverance přistálo na Marsu v roce 2021 a od té doby zkoumá kráter Jezero na severní polokouli planety. V oblasti, která byla kdysi zaplavená vodou, má hledat stopy dávného života. Vozítko sbírá vzorky kamenů a jemnozrnných nezpevněných hornin označovaných jako regolit. Následně je může díky své výbavě analyzovat.

Vozítko vyslala NASA na Mars s dlouhodobým cílem sbírat vzorky, které úřad později dopraví zpět. Vědci uvedli, že pouze na Zemi budou moci definitivně potvrdit původ minerálů a tak i možnou přítomnost života. Původně chtěl americký úřad dopravit vzorky zpět na začátku příští dekády, nicméně kvůli rostoucím nákladům to bude možné až ve čtyřicátých letech tohoto století.

Mars pravděpodobně v dávné historii nebyl tak nehostinný, jako je dnes. Vědci pracují s teoriemi, že na jeho povrchu byla voda a že v kráteru Jezero mohly kdysi žít mikrobiální organismy. Vodní plocha podle nich vznikla před 3,5 miliardy let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...