Jezero

Na čtyřiaosmdesát vzrostl počet obětí nehody přetíženého trajektu, který se na začátku týdne převrátil na jezeře Kariba v Zimbabwe. S odkazem na sdělení policie to uvedly agentury AFP a AP. Bilance v sobotu večer činila 72 mrtvých, v neděli policie nejprve informovala o 80 obětech, tento počet pak ještě zvýšila.

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.

Na nejméně 44 stoupl počet obětí nehody přetíženého trajektu, který se převrátil na jezeře Kariba v Zimbabwe, informovala ve středu tamní policie. Zachránit se podařilo 77 lidí. Policie neposkytla aktuální údaje o tom, kolik lidí bylo zraněno ani kolik osob se stále pohřešuje, napsala agentura AP. Trajekt podle ní provozovala vládní agentura.

U jezera Zlaté piesky nedaleko Bratislavy si v úterý lidé připomněli jedno z nejtragičtějších neštěstí v historii československého letectví. Do tamního jezera se krátce před přistáním zřítil před padesáti lety Iljušin Il-18 letící na vnitrostátní lince z Prahy do Bratislavy. Ze 79 lidí na palubě stroje Československých aerolinií (ČSA) přežili pád jen tři, mnohé z obětí se utopily. A to přímo před zraky rekreantů, kteří se tehdy přišli k oblíbenému jezeru koupat.

V pondělí odpoledne zasáhlo americká města Menasha a Appleton na severovýchodě Wisconsinu ničivé tornádo, které strhávalo střechy, ničilo domy, vyvracelo stromy a tisíce domácností zanechalo bez elektřiny. U Appletonu pozorovali tornádo minimálně po dobu dvaceti minut. Poté, co zasáhlo Menashu, se přesunulo nad jezero Winnebago a tam se rozptýlilo. Meteorologové jej označili za „extrémně nebezpečné“ a krátce po poledni vydali druhý nejvyšší stupeň varování. Národní meteorologická služba předběžně určila sílu tornáda na nejméně EF-2, konečné vyhodnocení ale stále pokračuje. Úřady vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, zatímco záchranáři mapují škody a pátrají po případných obětech. Oblast zároveň zasáhl rozsáhlý bouřkový systém, který vyvolal výpadky proudu ve třech státech USA a vyžádal si nejméně jednu oběť po úderu blesku.

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.

Začátek prázdnin je pro vodní záchranáře mnohem hektičtější než loni. Vodní záchranná služba Českého červeného kříže (VZS ČČK) vyjela do úterý 14. července už k 556 zásahům. To je více než polovina všech loňských výjezdů. České televizi to řekl prezident VZS ČČK David Smejkal. Celkem už evidují vodní záchranáři 11 případů tonutí a 18 úmrtí.

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.

Robotické vozítko Perseverance americké vesmírné agentury NASA na Marsu na svůj mikrofon poprvé zaznamenalo hřmění a signály charakteristické pro elektrické výboje. Informuje o tom vědecký časopis Nature. Marsovské blesky podle expertů patrně vznikají třením prachových částic.

Jako první na světě spustili Izraelci systém, který zachraňuje vysychající sladkovodní jezero. V tomto případě Galilejské jezero plní mořskou vodou, kterou ve speciálních zařízeních zbaví soli. Takto upravená voda proudí z pobřeží až na místo desítky kilometrů dlouhým potrubím. Záchrana by to mohla být pro mnoho přímořských států, které bojují s vysychajícími řekami a přehradními nádržemi.

Vzorek, který získalo vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na planetě Mars, obsahuje možné stopy dávného mikrobiálního života. Uvádí to studie zveřejněná v prestižním časopise Nature. Autoři ale upozorňují, že nalezené sloučeniny mohou vznikat i bez přítomnosti živých organismů, napsaly agentury AP a Reuters.

Největší turecké sladkovodní jezero Beysehir, které leží v centrální části země, rychle vysychá, napsal deník Hürriyet. Na některých místech hladina jezera ustoupila o tři sta metrů od původního břehu a v některých částech dokonce až o 1,5 kilometru. Původní dno jezera se v těchto oblastech proměnilo v pastviny nebo bažiny.

Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu – tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Jihočeský kraj nepovolil výstavbu dalších rekreačních apartmánů u vodní nádrže Lipno. Plánovaných nebo už postavených projektů tohoto typu je tam podle úředníků příliš a utrpět by tím mohla zdejší příroda. „Záměr by zásadně proměnil krajinu, zabral by půdu nejvyšší ochrany, odstranil by vegetaci a narušil by místa, kde žijí chráněné druhy. Zhoršil by i kvalitu vody,“ argumentoval mluvčí kraje David Hocke. Investor s rozhodnutím nesouhlasí a upozorňuje na jeho procesní a právní nedostatky. Dle zjištění ČT bude žádat o přezkum rozhodnutí.

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.

Jezera, která jsou lépe napojena na podzemní vodu, si udržují stabilnější hladinu a lépe čelí dopadům klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu expertů z Akademie věd ČR, kteří analyzovali data ze 350 jezer v osmnácti evropských zemích.

Na trať u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku se v neděli po čtyřech měsících vrátily vlaky. Železniční doprava byla přerušena v důsledku havárie sedmnácti železničních cisteren, z nichž unikl toxický benzen. Událost patří mezi největší ekologické havárie v historii Česka. První souprava projela opraveným úsekem krátce po poledni. Večer se znovu rozjela i osobní doprava, čímž skončila výluka, která zasáhla desítky spojů denně.

Podle nové studie byly na několika místech jezera Siljan ve Švédsku zjištěny nečekaně silné emise metanu. Ty přitom až doposud v tomto prostředí nebyly pozorovány. Vědci chtějí zkoumat, jestli jsou tyto emise unikátní pouze v Siljanu, nebo jestli jsou součástí globálnějšího jevu.

Koncentrace toxického benzenu, který unikl při havárii cisteren na konci února v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, již v tamním jezeře klesla pod povolený limit, vyplývá z informací hustopečských rybářů. Poslední březnový den byly tyto hodnoty překročeny čtyřnásobně až pětinásobně. Nejvýraznější rozdíl je patrný z výsledků na břehu jezera nejblíže k místu havárie, kde jsou již postaveny kovové zábrany, které neumožňují mísení vod.

Škoda na životním prostředí v souvislosti s havárií cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku několikanásobně přesáhne původní odhadovanou částku sto milionů korun. Její výše se bude odvíjet od rozsahu sanačních opatření, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIZP) Miriam Loužecká. Další škoda ve výši 125 milionů na infrastruktuře a vlaku zůstává stejná, sdělil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Hodnoty benzenu v jezeře v Hustopečích nad Bečvou, jen několik desítek metrů vzdáleného od místa únorové havárie cisteren s toxickou látkou, podle posledních výsledků měření výrazně klesly, uvedli rybáři. Projevovat se podle nich již mohou opatření v podobě stavby larsenových zábran. Ty jsou hloubeny v prostoru mezi kolejištěm a jezerem až do sedmi metrů, instalují se v délce 210 metrů a mají zamezit mísení vod.

V jezeře v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, které je vzdáleno několik desítek metrů od místa havárie vlaku s benzenem, jsou stále zvýšeny hodnoty koncentrace této toxické látky, a to na více odběrných místech. V porovnání s předchozím dnem však úterní odběry už neprokázaly rapidní nárůst koncentrace, uvedla České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Výsledky analýz vzorků také prokázaly, že zemědělská půda u Hustopečí není závadná.

Na jednom z odběrných míst vodní nádrže v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, která leží v těsné blízkosti havárie vlaku s toxickým benzenem, dramaticky stoupla koncentrace benzenu. Povolený limit naměřené hodnoty překročily 400krát. Takto vysoké hodnoty již mohou bezprostředně ohrozit vodní organismy, úhyn ryb však zatím nebyl zaznamenán, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.

Odhad ekologických škod po páteční havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku činí sto milionů korun. Celková škoda tak stoupla na 225 milionů. Hasiči dosud přečerpali dvě cisterny s benzenem, které odvezli, další tři jsou v pořadí, informoval mluvčí drážních hasičů Martin Kavka. Práce budou pokračovat i v úterý. Podle tamních rybářů musí být likvidace následků provedena rychle, dokud je sucho, jinak hrozí, že se látka z půdy dostane do štěrkopískových podloží a do jejich jezer.