Na severu Indie se masivně šíří chřipka, zasáhla téměř 70 procent rodin

Nahrávám video
Studio ČT24: Virolog Pavel Boštík o epidemii chřipky v Indii
Zdroj: ČT24

Kmen viru, z něhož vznikly velké epidemie a pandemie chřipky, se teď intenzivně šíří v Indii. Podle informací z místa prochází tamní populací velmi rychle.

Severní Indie se v současné době potýká se silnou epidemií chřipky. Nejvíce zasáhla oblast metropole Dillí, kde žije asi 46 milionů lidí. Podle německého zpravodajství Deutsche Welle teď v regionu trpí v nějaké míře touto nemocí asi 69 procent domácností.

Epidemii způsobil kmen H3N2, který je nejčastějším původcem sezonní chřipky. „Rostoucí počty jasně ukazují, že virus se šíří ve velkém měřítku,“ řekla deníku Indian Express lékařka Rituja Ugalmuglová, která pracuje v nemocnici Wockhardt Hospitals v centru Bombaje. Dodala, že většina případů není otestovaná. Zprávy o rostoucím počtu případů ale přicházejí také z dalších států.

Chřipka už v září?

Zatímco v Evropě a Severní Americe obvykle přichází hlavní chřipková vlna až na přelomu roku, a nejvíc v lednu, v Indii je situace složitější. Na jihu země se onemocnění nejvíc projevuje už během monzunové sezóny, tedy v létě a na začátku podzimu, přičemž vlhké počasí a neustálé deště pomáhají šíření viru. Mimo jiné proto, že lidé tráví hodně času ve společných prostorách – podobně jako Evropané v zimě.

Naopak na severu země se chřipka zpravidla chová podobně jako v Evropě, šíří se tak hlavně v zimě. Kolem Dillí je tedy situace letos spíše netypická a zdravotnictví proto není úplně připravené.

Infekce virem H3N2 je klasická chřipka, na jakou jsou lidé zvyklí – často začíná náhlou vysokou horečkou, třesem, bolestí v krku a rýmou. Mezi další příznaky patří kašel, silné bolesti hlavy, bolesti kloubů a svalů, ale i ochromující únava a slabost celého těla. Hlavně u dětí se pak objevují i střevní problémy, nevolnost a ztráta chuti k jídlu.

Nejnebezpečnější je tato chřipka pro děti, seniory a těhotné ženy, ale také pro ty, kdo trpí dlouhodobými zdravotními problémy. Právě u nich vede nakažení nejčastěji k těžkému průběhu nemoci a potenciálně až ke smrti. U drtivé většiny nemocných se dá ale průběh zvládnout léčbou „v posteli“, která trvá kolem jednoho týdne.

Podle virologa Pavla Boštíka by tato vlna v Indii neměla situaci v Evropě nějak zásadně ovlivnit. Virus by dle něj neměl nějak vážněji mutovat, což by mu mohlo umožnit „uniknout“ imunitní ochraně získané předchozí nemocí nebo vakcínou. „V Indii je proočkovanost proti chřipce ve srovnání s Evropou velmi nízká,“ zdůrazňuje vědec. Pohybuje se jen kolem jednoho nebo dvou procent, takže tam dochází i k rychlejšímu šíření viru.

Vir adaptovaný na lidi

„Současný sezónní virus H3N2 vznikl z pandemie chřipky v roce 1968. Vyvinul se kombinací s ptačím virem H3,“uvedl pro Deutsche Welle Martin Beer, viceprezident Friedrich Loeffler Institutu (FLI), německého Federálního institutu pro zdraví zvířat. „Adaptační procesy tedy proběhly již dávno a ‚ptačí‘ složky, jako je H3, pocházejí z té doby,“ nastínil.

Od té doby se po celém světě šířila celá řada variant podtypu H3N2. Pravidelně se vrací jako vlny sezónní chřipky, často s regionálními genetickými mutacemi. „Každoroční cirkulace a imunitní tlak vedou k adaptaci virů sezónní chřipky a my na ně reagujeme novými vakcínami. V dnešní době tedy u sezónního viru H3N2 již nejde o adaptaci z ptačího na lidský organismus, ale o neustálou optimalizaci v rámci lidského hostitele,“ sdělil Beer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...