Na potopení největší bitevní lodi světa stačily dvě hodiny. Titán Jamato nedokázal vzdorovat letadlům

Světové oceány nikdy nebrázdila větší bitevní loď než majestátní japonská Jamato, kterou zničily americké bombardéry na sklonku války, 7. dubna 1945. Útoku, který trval zhruba dvě hodiny, se jich zúčastnilo téměř 400, jen zlomek ale uspěl. I zhruba dvě desítky zásahů ale stačily k tomu, aby se Jamato potopila. Zemřelo při tom 2475 členů posádky, zachránilo se jen 269 námořníků.

Američané, ale také Němci a nakonec i sami Japonci se brzy přesvědčili, že doba velkolepých střetů lodí vybavených tucty velkorážných děl se stává minulostí. Ani sebelépe vyzbrojené bitevní plavidlo se totiž nemohlo ubránit útoku palubních strojů z letadlových lodí. Potvrdilo se to jak v květnu 1941 při potopení německého Bismarcku, tak o půl roku později na Havaji. Letecký útok se stal nakonec osudným i lodi Jamato, kterou americké bombardéry zničily na sklonku války, v dubnu 1945.

Torpéda a bomby ale tehdy jen o trochu uspíšily osud, který pyšné lodi už dříve připravila japonská admiralita. Více než čtvrt kilometru dlouhá bitevní loď vybavená děly o ráži 46 centimetrů totiž tehdy plula k ostrovu Okinawa, aby jej bránila před očekávaným americkým vyloděním. A z mise se Jamato neměla nikdy vrátit. Očekávalo se totiž, že až bude u okinawských břehů poškozena, najede ke břehu a její posádka bude až do posledního muže ostřelovat invazní jednotky.

Bitevní loď bez bitev

Během téměř pětileté služby se lodi Jamato ani jednou nepoštěstilo zúčastnit se velké námořní bitvy, pro níž byla stvořena a ve které by mohla uplatnit svá neuvěřitelně výkonná děla. Každá z devatera hlavní byla schopná vyslat tunový projektil na více než 40 kilometrů – nic podobného se předtím ani potom na oceánech neobjevilo.

Větší ráži použili v moderním válečnictví jen Němci, kteří během druhé světové války poslali dvě obří děla s ráží 80 centimetrů na východní frontu.

Paluba bitevní lodi Jamato
Zdroj: ČT24

Informace o tom, jak mocná děla Jamato ponese, Japonci během čtyřleté stavby udržovali v přísné tajnosti, podobně jako celou loď. Američané se až do konce války domnívali, že hlavní výzbrojí lodi – o které měli obecně jen kusé údaje – budou děla podobného kalibru jako na amerických bitevnících.

A závoj tajemství halí Jamato dodnes. Na samém konci války totiž japonští zpravodajští důstojníci pečlivě zničili všechny plány, technické informace i fotografie.

Současné informace o Jamato, ale i sesterské lodi Musaši, kterou potopily americké letouny v říjnu 1944, tak pocházejí hlavně z poválečných výpovědí svědků a stavitelů. Jasné jsou základní údaje – délka 263 metrů, největší šířka téměř 39 metrů a výtlak přes 72 tisíc tun.

Na bocích Jamato chránil pancíř tlustý 40 centimetrů, dělové věže pak ještě o půlku silnější. Pro srovnání – velkolepý německý Bismarck byl sice téměř stejně dlouhý i široký, pancéřování ale měl zhruba o polovinu slabší.

Kromě devíti hlavních děl ve třech věžích se paluba lodi Jamato ježila mnoha dalšími hlavněmi. Během války se přitom postupně vylepšovala hlavně protiletadlová výzbroj – jak se ale nakonec ukázalo, bylo to marné. Na palubě měla loď i dva katapulty používané pro start některého ze sedmi pozorovacích letounů.

Na Jamato sloužilo přes 2500 námořníků, nejslavnějším z nich byl bezesporu admirál Isoroku Jamamoto, který ji během roku 1942 používal i jako svou vlajkovou loď.

Admirál, který vypracoval plán útoku na Pearl Harbor, se ale zkázy lodi nedočkal. Zemřel už v dubnu 1943 v troskách svého letounu.

Jeho někdejší vlajkovou loď o dva roky později poslaly ke dnu americké palubní letouny. Útoku, který trval zhruba dvě hodiny, se jich zúčastnilo téměř 400, jen zlomek ale uspěl. I zhruba dvě desítky zásahů ale stačily k tomu, aby se Jamato potopila. Zemřelo při tom 2475 členů posádky, zachránilo se jen 269 námořníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...