Mořští ptáci trpí nemocí způsobenou plasty, mají zjizvený travicí trakt

U mořských ptáků vědci objevili novou nemoc, kterou způsobují výhradě plasty. Ptáci, u kterých se takzvaná plastikóza projevila, měli od spolykaného odpadu zjizvený trávicí trakt, píše britský The Guardian s odvoláním na badatele z londýnského Přírodovědného muzea. Jde o první doložený příklad fibrózy vyvolané výhradě plasty.

Podle zprávy zveřejněné v Časopisu pro nebezpečné látky se stává znečištění plasty natolik rozšířeným, že se zjizvení objevuje u různých věkových skupin ptáků. Tímto onemocněním trpí už mladí ptáci a vědci předpokládají, že je to kvůli tomu, že je rodiče krmí potravou znečištěnou plasty.

Vědci zjistili, že když ptáci polykají malé kousky plastů, vzniká jim zánět v trávicím traktu. Časem tento chronický zánět vede ke zjizvení a deformaci tkání, což se pak podepíše na tom, jak ptáci tráví potravu, rostou a jakou mají šanci na přežití. Přírodní materiály jako třeba kousky pemzy ptákům tyto problémy nezpůsobují.

Ptačí tkáně poškozené plasty
Zdroj: Journal of Hazardous Materials

Jizvy v žaludku

Vědci se zaměřili na buřňáky světlonohé žijící na australském Ostrově lorda Howea v jižním Pacifiku a zjišťovali souvislost mezi množstvím spolykaného plastu a stavem první části ptačího žaludku, proventrikulu.

Zjistili, že čím více plastů do sebe ptáci dostali, tím zjizvenější tkáň byla. Plastikóza může vést k postupnému poškození žláz v proventrikulu a ptáci mohou být v důsledku toho náchylnější k infekcím, parazitárním onemocněním a může se jim zhoršit schopnost trávit potravu a vstřebávat některé vitamíny.

Vědci záměrně pojmenovali onemocnění plastikóza, aby bylo jasné, že ho způsobuje umělá hmota nacházející se v přirozeném prostředí ptáků.

Podle portálu německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornil Alex Bond z Přírodovědného muzea, že je možné, že plastikózou trpí i jiné živočišné druhy a nevylučuje, že polykání částic plastu může mít dopad i na zdraví člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...