Mladí dospělí ve věku od osmnácti do třiceti let žijí v prudce se měnícím světě. Tlaky spojené s digitálními médii, sociálními sítěmi i dynamickým vývojem na trhu práce mohou zvyšovat stres, úzkost a pocit izolace. Vzhledem k tomu, že u mladých dospělých se teprve dokončuje vývoj mozku, rozhodnutí a zkušenosti z tohoto období mohou mít významný vliv na jejich duševní zdraví. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se na tuto skupinu zaměřili ve výzkumu trvajícím více než deset let.
Výzkum duševního zdraví mladých dospělých není podle autorů jen snahou o poznání části české veřejnosti – ve skutečnosti by jeho výsledky měly pomoci ve snaze o vytvoření zdravější, šťastnější a odolnější společnosti. Psychický stav populace má totiž významné ekonomické i celospolečenské důsledky.
„Náš výzkum je unikátní v tom, že jako jediní v České republice sbíráme data již od roku 2014,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Radek Ptáček a dodává: „Zjištění, která přináší, nám pomáhají včas identifikovat příznaky duševních onemocnění. Můžeme tak vytvořit účinnou strategii i cílené programy prevence, zabránit rozvoji vážných problémů a výrazně zlepšit kvalitu života mladých dospělých.“
V konečném důsledku může výzkum v této oblasti přispět k většímu pochopení toho, jak podporovat a chránit duševní zdraví v období, které je klíčové pro formování identity, budování kariéry a vytváření trvalých vztahů.
Úzkost častěji trápí ženy
Výzkumný tým sbíral data o duševním zdraví a životním stylu mladých dospělých v České republice od reprezentativního vzorku populace 1030 lidí ve věku od 18 do 30 let. „Zjistili jsme, že úzkost se vyskytuje více u žen než u mužů, stejně jako deprese a syndrom vyhoření,“ upozorňuje přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Anders.
Z analýzy také vyplynulo, že muži, kteří mají vyšší vzdělání, trpí depresí méně často, ovšem problémy se spánkem u nich potíže zhoršují. Špatný spánek stupňuje příznaky i u žen, stejně jako denní konzumace alkoholu.
Trvalý dopad pandemie
K nárůstu obtíží docházelo postupně od roku 2017 – s výjimkou období od března 2020, kdy došlo mezi mladými dospělými na pár měsíců ke snížení symptomů deprese. „Domníváme se, že to bylo způsobeno určitým pocitem soudružnosti, jenž v lidech převládl na začátku pandemie,“ zdůvodňuje Anders. V prosinci téhož roku ale hodnoty opět výrazně narostly, pravděpodobně v důsledku dlouhodobého stresu a nejistoty.
V následujících letech zůstávaly hodnoty nadále vysoké, což ukazuje na trvalý dopad pandemie na duševní zdraví. Míra vyhoření se také celkově zvětšovala – i zde je patrný vliv pandemie a událostí jako ruská agrese vůči Ukrajině. Ukazuje se tak vysoké zatížení a vypětí, kterému jsou mladí dospělí vystaveni, a to zejména v oblasti emočního zdraví.
Pomoc potřebuje celá společnost
Tento výzkum přinesl podle jeho autorů důležité poznatky, které mohou pomoci jak jednotlivcům, tak celé společnosti. Z rozsáhlé analýzy jednoznačně vyplynula potřeba sledovat duševní zdraví mladých dospělých a snažit se u nich hledat a rozeznat rizikové faktory. Odhalení vztahu mezi duševním zdravím a akademickým úspěchem naznačuje, že je nezbytné zahrnout do vzdělávacích a profesních poradenských programů také psychologickou podporu.
Autoři doplňují, že zvláštní pozornost a podporu vyžadují přetrvávající genderové rozdíly v úzkosti, depresi a vyhoření. „K prevenci a léčbě je potřeba přistupovat komplexně a inkluzivně. Musíme se zaměřit na genderové rozdíly i specifické potřeby jednotlivců,“ zdůrazňuje spoluautorka Martina Sebalo Vňuková.
Vědci zdůrazňují roli osvěty – ta je totiž zásadní pro zvýšení ochoty mladých dospělých vyhledat odbornou pomoc. „V popředí veřejného zájmu by měly být výchovně-vzdělávací kampaně, veřejné debaty a otevřená diskuse na téma duševního zdraví,“ upřesňují autoři studie.
Z investic do duševního zdraví mladých lidí podle nich profituje celá společnost zvýšením své produktivity a snížením zátěže zdravotnického systému. „Podpora duševního zdraví je klíčová pro budování odolných komunit, které jsou schopné efektivně čelit výzvám,“ zdůrazňují vědci.
