Společnost je stále více polarizovaná a změny vedou k větším společenským rozporům, tvrdí řada expertů. Podle nového výzkumu se to odráží už i v tom, jak voliči přistupují k tomu, komu hodí svůj hlas.
Demokracie se mění, ukazují data. Nová velká studie ukázala, že za poslední roky došlo k významné proměně v motivaci voličů v demokratických zemích. Místo, aby lidé volili pro něco, jako bývalo běžné v minulosti, hlasují teď mnohem častěji proti něčemu nebo proti někomu.
„V mnoha západních demokraciích jsou voliči nyní více motivováni odporem vůči svým politickým protivníkům než podporou vlastní strany. Tento jev znamená odklon od ideologických neshod směrem k emocionálně nabité dynamice zakořeněné v odmítání a nepřátelství, což je vývoj, který může v konečném důsledku oslabit samotné základy demokratické debaty,“ konstatují autoři studie.
Obří datový poklad
Studie vychází z masivní analýzy dat: autoři získali údaje ze 143 voleb v letech 1961 až 2022 ve dvanácti západních demokraciích: Německu, Kanadě, Dánsku, Španělsku, Spojených státech, Francii, Řecku, Itálii, Portugalsku, Spojeném království, Švédsku a Švýcarsku. Tato data vycházela z národních povolebních studií prováděných v průběhu šesti desetiletí, která pak autoři studie dokázali spojit do jednoho systematického souboru.
Nejvíc je zajímalo něco, co se v České republice zatím moc nepoužívá, ale v anglosaském světě je to běžné – takzvaný teploměr pocitů. V tomto průzkumu mají voliči ohodnotit na stupnici od nuly po desítku svůj emocionální vztah vůči politickým stranám a jejich vůdcům. Tyto „teploměry“, které byly prováděné v každé zemi různě, vědci dokázali sjednotit a pak použili zdokonalenou metodiku k výpočtu „lásky k vlastní straně“ a „nenávisti k jiné straně“ na základě toho, jak daleko se skóre odchylovalo od neutrálního bodu.
Odečtením jedné hodnoty od druhé pak zjistili, jestli je chování voličů více ovlivněno loajalitou nebo nepřátelstvím. Ukázalo se, že v rostoucím počtu demokracií je to to druhé.
Odmítání místo loajality
Data odhalila, že tento trend je konzistentní a vědci ho označují za znepokojivý. Postoje voličů ke stranám, které nevolí, se zhoršily v devíti z dvanácti zemí, nejvýrazněji v Kanadě, Německu, Portugalsku, Španělsku, Velké Británii a USA. Postoje vůči vlastní straně se sice také zhoršily, ale pomaleji.
V několika zemích, včetně USA, Kanady, Řecka, Itálie a Španělska, voliči nyní vyjadřují více nepřátelství vůči svým oponentům než vřelost vůči své vlastní straně.
„Tento obrat zachycuje index takzvané afektivní polarity, který v posledních volbách neustále klesal pod nulu. Emocionální jádro politiky se již nezaměřuje na loajalitu, ale na odmítání,“ uvedli vědci.
Co to znamená pro demokracii
Tato emocionální změna ve volebním chování má podle autorů dalekosáhlé důsledky. „S prohlubující se vzájemnou nevraživostí se veřejná diskuse zostřuje, kompromisy slábnou a demokratická legitimita se rozpadá,“ uvádějí. Podle nich se to odráží i ve výsledcích nedávných voleb: podle autorů výzkumu v řadě zemí uspěly strany, které akcentují negativní stránky svých oponentů než svůj pozitivní program. „Demokracie jsou stále více formovány tím, čemu voliči oponují, nikoli tím, co podporují,“ dodávají vědci.
Tato studie ale nabízí více než jen nový soubor faktů, představuje podle vědců také zásadní metodologický pokrok. Starší studie totiž obvykle měřily emocionální vzdálenost mezi stranami; tato studie odhaluje, co tuto vzdálenost způsobuje, a potvrzuje, že negativní sentiment je dominantní silou v moderních demokraciích.
Porozumění této změně je podle autorů zásadní, protože západní společnosti se potýkají s polarizací a rozčarováním z demokracie. Tento výzkum poskytuje jak varování, tak rámec. „Abychom pochopili, kam směřuje demokracie, musíme se dívat nejen na to, čemu voliči věří, ale také na to, jak se cítí,“ dodávají.
