Láska k přírodě je i v genech, odhalila studie dvojčat

Láska k přírodě se do značné míry dědí, nezávisí pouze na výchově. Tvrdí to rozsáhlá studie, která tuto hypotézu otestovala na tisícovce dvojčat. Vyšla 3. února v časopise PLOS Biology.

Podle rozsáhlé studie britských dvojčat vedené experty z Národní univerzity v Singapuru jsou touha navštěvovat přírodu a schopnost oceňovat její krásu dědičnými vlastnostmi. Dotazovali se 1153 párů dvojčat sledovaných v britské databázi TwinsUK na to, jak vnímají přírodu. Požádali je, aby ohodnotili svou znalost a touhu být v přírodě i jak často navštěvují přírodní prostory, jako jsou parky, zahrady nebo lesy.

Zjistili, že jednovaječná dvojčata, která sdílejí téměř sto procent genů, si byla v orientaci na přírodu a v počtu návštěv přírody podobnější než dvojčata dvouvaječná, která sdílejí „jen“ přibližně polovinu genetického materiálu. Dědičnost se pohybovala od 46 procent u lásky k přírodě až po 34 procent ve frekvenci jejích návštěv. To naznačuje mírný vliv genetiky na to, jak lidé přírodu vnímají.

Vliv prostředí pak vysvětloval více než polovinu rozdílů mezi jednotlivci. Lidé žijící v městském prostředí projevovali měnší schopnost užívat si přírodu. Zejména proto, že reálně mají horší přístup k ní. Ukázalo se také, že vliv dědičnosti klesal s věkem, což naznačuje, že genetika může mít menší vliv s tím, jak lidé stárnou a zažívají jedinečné zkušenosti s přírodou a okolním světem obecně.

Život v přírodě pomáhá

Už více studií v minulosti prokázalo, že trávení času v přírodě zlepšuje duševní pohodu, ale různí lidé prožívají přírodu odlišně – a také si ji různě intenzivně užívají. Tato studie přináší první důkaz o genetické složce jak lidského vztahu k přírodě, tak lidské tendence navštěvovat přírodu.

Podle autorů studie lidé více orientovaní na přírodu aktivněji vyhledávají přírodu, i když to pro ně znamená vyšší náklady a komplikace, například nutnost cestovat mimo svůj domov. „Trávení času v přírodě souvisí s lepším zdravím a duševní pohodou,“ dodávají autoři výzkumu. „Studie dvojčat ukazuje, že touha člověka být v přírodě a to, jak často ji zažívá, jsou ovlivněny jak geny, tak osobními zkušenostmi.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 12 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 14 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 17 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 18 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 19 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.