Láska k přírodě je i v genech, odhalila studie dvojčat

Láska k přírodě se do značné míry dědí, nezávisí pouze na výchově. Tvrdí to rozsáhlá studie, která tuto hypotézu otestovala na tisícovce dvojčat. Vyšla 3. února v časopise PLOS Biology.

Podle rozsáhlé studie britských dvojčat vedené experty z Národní univerzity v Singapuru jsou touha navštěvovat přírodu a schopnost oceňovat její krásu dědičnými vlastnostmi. Dotazovali se 1153 párů dvojčat sledovaných v britské databázi TwinsUK na to, jak vnímají přírodu. Požádali je, aby ohodnotili svou znalost a touhu být v přírodě i jak často navštěvují přírodní prostory, jako jsou parky, zahrady nebo lesy.

Zjistili, že jednovaječná dvojčata, která sdílejí téměř sto procent genů, si byla v orientaci na přírodu a v počtu návštěv přírody podobnější než dvojčata dvouvaječná, která sdílejí „jen“ přibližně polovinu genetického materiálu. Dědičnost se pohybovala od 46 procent u lásky k přírodě až po 34 procent ve frekvenci jejích návštěv. To naznačuje mírný vliv genetiky na to, jak lidé přírodu vnímají.

Vliv prostředí pak vysvětloval více než polovinu rozdílů mezi jednotlivci. Lidé žijící v městském prostředí projevovali měnší schopnost užívat si přírodu. Zejména proto, že reálně mají horší přístup k ní. Ukázalo se také, že vliv dědičnosti klesal s věkem, což naznačuje, že genetika může mít menší vliv s tím, jak lidé stárnou a zažívají jedinečné zkušenosti s přírodou a okolním světem obecně.

Život v přírodě pomáhá

Už více studií v minulosti prokázalo, že trávení času v přírodě zlepšuje duševní pohodu, ale různí lidé prožívají přírodu odlišně – a také si ji různě intenzivně užívají. Tato studie přináší první důkaz o genetické složce jak lidského vztahu k přírodě, tak lidské tendence navštěvovat přírodu.

Podle autorů studie lidé více orientovaní na přírodu aktivněji vyhledávají přírodu, i když to pro ně znamená vyšší náklady a komplikace, například nutnost cestovat mimo svůj domov. „Trávení času v přírodě souvisí s lepším zdravím a duševní pohodou,“ dodávají autoři výzkumu. „Studie dvojčat ukazuje, že touha člověka být v přírodě a to, jak často ji zažívá, jsou ovlivněny jak geny, tak osobními zkušenostmi.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...