Krajina zvládá zadržet jen zlomek vody z přívalových srážek

Z intenzivních přívalových srážek dokáže krajina zadržet několik procent vody. Nejúčinnější systém k zadržování vody jsou nádrže, které zachytí až desítky procent dešťové vody, popisuje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Schopnost krajiny zadržovat vodu je podle něj v Česku neuspokojivá, ročně zde ale vznikají tisíce drobných opatření pro zlepšení.

V Česku je podle údajů ministerstva zemědělství 165 přehradních nádrží, jejich celkový objem dosahuje více než 3,3 milionu metrů krychlových. „Vodu ale musí zadržovat zejména krajina. Zásadní je náležitá péče o zemědělskou půdu, zejména zvyšování obsahu humusu, a ochrana před erozí, obnova meandrujících koryt vodních toků, rašelinišť a mokřadů,“ vyjmenovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Lesy ČR v loňském roce zrekonstruovaly nebo nově vystavěly 276 tůní, 1,4 kilometru koryt a 53 vodních nádrží. Kromě toho také obnovují nebo hloubí mokřady či rašeliniště. Za poslední čtyři roky v Česku přibylo přes tisíc tůní o rozloze více než šestnáct hektarů.

I Hrdinka považuje za nutné k lepšímu zachycování vody dobře pečovat o krajinu. Šetrnější způsoby obdělávání půdy umožní zadržovat více dešťové vody a krajina s ní pak v bezesrážkovém období může hospodařit, doplnil Hrdinka. Kromě zlepšení stavu půdy by podle něj mělo v Česku vznikat také více menších a středních nádrží, které dokážou zachytit až desítky procent srážek, především pokud trvají delší dobu a nejsou příliš intenzivní.

„Zachycená voda může být z nádrží eventuálně využita, pokud je její kvalita obstojná,“ řekl Hrdinka. Lze ji podle něj použít jako pitnou, do průmyslu, energetiky nebo na zavlažování.

Srážky jako nutný vodní zdroj

Schopnost krajiny v Česku zadržovat vodu zhodnotil Hrdinka neuspokojivě, půda má podle něj nízký podíl organické hmoty a chybí více plodin omezujících erozi. Doplnil, že stav se ale zlepšuje a v Česku vznikají ročně tisíce nových opatření z národních i evropských dotací, které zlepšují schopnost krajiny zadržovat vodu. Podle Jouklové výstavbu dalších prvků k zadržování vody brzdí majetkoprávní vztahy a neochota vlastníků pozemků.

Hrdinka doplnil, že zdroje pitné vody jsou do budoucna zajištěné dostatečně, bude ale patrně potřeba posílit zdroje vody do průmyslu a energetiky. Vytvářet zásoby vody a posilovat schopnost krajiny zadržet srážky je podle něj nutné také proto, že Česko nemá kromě srážek žádný velký vodní zdroj, doplnil.

Objem srážek v červnu celkově odpovídal průměru, ale mezi jednotlivými částmi země byly velké rozdíly. V Čechách podle meteorologů spadlo průměrně 64 milimetrů (64 litrů na metr čtvereční, pozn. red.), což odpovídá 79 procentům normálu, zatímco na Moravě a ve Slezsku to bylo 135 milimetrů srážek – 162 procent normálu.

Silné bouřky se objevily v Česku naposledy v závěru uplynulého týdne, zasáhly hlavně východní Čechy, Vysočinu, Moravu a Slezsko. Některé menší řeky vystoupaly na povodňové stupně, hasiči museli evakuovat obyvatele několika obcí. Bouřky prošly Českem také v noci na 1. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...