Kosatky poničily další loď. Incidentů v posledních letech přibylo

Kosatky u portugalského pobřeží vážně poničily plachetnici plující pod norskou vlajkou. Plavidlo přišlo mimo jiné o kormidlo, napsala agentura DPA. Dva členové posádky vyvázli bez zranění. Podobné incidenty byly dříve výjimečné, v posledních letech jsou ale hlášeny stále častěji.

Útok kosatek se odehrál v sobotu v Atlantském oceánu asi dvacet kilometrů jižně od Sesimbry. Při cestě do Lisabonu dva námořníci, Arnt Remi Åvik-Langstrand a Glenn Benelex Larsen, nejprve pozorovali několik delfínů, pak si ale všimli větších tvorů blížících se k jejich plavidlu.

„Pak jsme zpozorovali hřbetní ploutve nalevo, které vypadaly, že plavou o něco pomaleji. Od chvíle, kdy jsme to zpozorovali, do okamžiku, kdy do nás narazily, uběhly jen dvě sekundy,“ uvedl Larsen pro norský zpravodajský portál VG. Až pak si uvědomili, že na ně útočí smečka kosatek.

„Loď změnila kurz o devadesát stupňů. Pak už jsme mohli jen vypnout motor a vyslat ‚mayday‘,“ popsal Larsen. Odhaduje, že šlo o dvě až tři kosatky, včetně jedné větší, dlouhé asi pět až šest metrů. Kosatky nejenže vrazily do plachetnice, ale také začaly ukusovat její části. „Jediné, co víme, je, že kormidlo je zlomené. Rozpůlily ho na dvě části. A části spojeny s kormidlem uvnitř jsou rozbité. Zlomené jsou i vzpěry a podobné věci,“ vysvětlil námořník.

Poničené lodi nejprve pomáhala obchodní loď, poté na místo připlula námořní záchranná služba. Členové posádky plachetnice Levante vyvázli bez zranění.

Útok kosatek na loď z listopadu 2024:

Útoků kosatek přibývá

Agentura DPA uvedla, že první poškození plachetnic po setkání s iberskými kosatkami námořníci ohlásili v pandemickém roce 2020.

Podle odborníků střety mezi loďmi a kosatkami způsobuje především zvědavé chování mláďat tohoto mořského savce, které přitahují pohyblivé či hlučné předměty. To pak kosatky vede k tomu, že se k objektům jejich zájmu přibližují a naráží do nich. U lodí hrozí, že poškodí či vyřadí z provozu kormidlo. „Při spatření těchto savců se všem posádkám doporučuje vypnout motor, aby se zastavil pohyb lodního šroubu, a nehýbat kormidlem, čímž se snižuje chuť těchto zvířat začít působit na pohyblivé části lodě,“ uvedly v doporučení portugalské úřady.

Podle nejnovější zprávy organizace GT Orca Atlántica (GTOA) bylo od roku 2020 do konce srpna 2024 zdokumentováno celkem 824 „interakcí“ kosatek a lodí v Gibraltarském průlivu, v západní části Středozemního moře, u pobřeží Portugalska a dále na sever v Atlantiku u severního pobřeží Španělska a západního pobřeží Francie. Zhruba každé páté setkání skončilo vážným poškozením lodí. Takové incidenty, při nichž kosatky útočí na plachetnice, byly ještě před několika lety zcela neznámé, přičemž od roku 2020 došlo k pozoruhodnému nárůstu počtu hlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...