Kosatky a delfíni spolupracují. Stopař a lovec dohromady ušetří spoustu energie

Dva vrcholoví oceánští predátoři spojili síly, aby společně ulovili kořist, na kterou by žádný z nich sám nestačil. Podle mořských biologů, kteří situaci nafilmovali, nešlo o náhodu, ale zřejmě o vědomou spolupráci, kdy jeden druh využíval silných stránek jiného. Teorii bude ještě třeba ověřit.

Hlavní roli v tomto příběhu hrají tři druhy zvířat: jedna ryba a dva savci. Losos čavyča může vážit až šedesát kilogramů a měří téměř jeden a půl metru. Je oblíbenou potravou kosatky dravé, která žije u pobřeží Britské Kolumbie, kde se vše odehrálo. A posledním hrdinou je pískavice plochočelá, menší, asi stokilový druh delfína.

Na lovu

Plískavice by lososy rády lovily, ale jsou na ně poněkud velcí a tedy i nebezpečnější. Kosatky mají lososy také rády a jsou schopné je docela bez problémů zabít. Větší problém mají s tím, aby je našly a detekovaly – a právě v tom vynikají plískavice. Jejich podvodní sonar je totiž citlivější než ten kosatčí, takže jsou schopné lososy najít a pronásledovat.

Nahrávám video

Když si vědci uvědomili, že na videích, která natočili, se děje opakovaně to stejné, byli nadšení. Kosatky vždy následovaly plískavice, které se oceánem řítily ve stopách lososů. A když došlo na zabíjení, převzaly kosatky iniciativu a lososy ulovily. Teprve pak se na místo dostavili delfíni, kteří mohli hodovat na mase, které jim kosatky přenechaly.

Nahrávám video

Během těchto lovů, na nichž se podílely mnohdy dost velké skupiny obou druhů, se neobjevily žádné známky vzájemné agrese nebo nepřátelství. Plískavice fungují jako zvědi a stopaři, kteří pro kosatky vyhledávají potravu, a za odměnu dostávají „drobečky ze stolu“. Oba druhy z toho prosperují: ušetří energii, jejich lov je účinnější a tedy i úspěšnější.

Tohle vysvětlení je ale zatím jen teorie, byť teorie, se kterou vědci nyní intenzivně pracují. Aby prokázali její pravdivost, budou potřebovat mnohem více důkazů z pozorování. Zatím není úplně jasné, jestli nemůže být chování méně vědomé a více náhodné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...