Kosatce Tahlequah zemřelo týdenní mládě, jeho tělo má stále u sebe

Kosatka Tahlequah roku 2018 upoutala pozornost celého světa, když před sebou více než dva týdny tlačila mrtvé tělo svého novorozeného mláděte. Tehdy to vyvolalo diskusi o citech těchto velkých kytovců. Nyní mořští biologové ze Seattlu pozorovali stejnou samici, jak zřejmě opět truchlí.

Samice kosatek jsou známé tím, že „truchlí“ nad úmrtím svých mláďat. Když jejich potomek zemře, ještě nějakou dobu se o něj starají. Prokázanou rekordmankou je mezi nimi Tahlequah, která žije ve vodách kolem Seattlu. Roku 2018 pečovala o mrtvé mládě celých sedmnáct dní.

Teď přírodovědci, kteří ve státě Washington sledují tamní populaci kosatek, pozorovali Tahlequah, jak před sebou tlačí další své mrtvé mládě.

„Silvestr 2024 byl dnem extrémních vzestupů a pádů,“ napsalo Centrum pro výzkum velryb ve středu na sociálních sítích. „Máme potvrzeno další nové mládě J62 ve skupině J. Ale bohužel jsme později zjistili, že jiné mládě, J61, nepřežilo.“ Právě touto zkratkou vědci jen týden staré mládě Tahlequah označili.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že se domnívá, že samička J61 se potýkala zřejmě od narození se zdravotními problémy, v posledních dnech byla méně aktivní a měnilo se i chování její matky. Její matka si ji ale drží u těla, jako by mládě dál žilo, anebo tak vyjadřuje svůj smutek.

Kosatky skupiny J, v pozadí je vidět matka s tělem mrtvého mláděte
Zdroj: Center for Whale Research

Toto chování sice není běžné, ale Tahlequah neboli J35 není jedinou velrybou, která si nosí své mrtvé mládě, uvedl pro stanici CBS News Michael Weiss z Centra pro výzkum velryb. Výjimečná je v tom, jak dlouho s mrtvým mládětem vydržela. Vědci zatím netuší ani to, proč je toto chování u kosatek tak rozšířené, ale ani to, proč právě Tahlequah je tak výjimečná.

Centrum pro výzkum velryb uvedlo, že smrt jakéhokoli mláděte je „obrovskou ztrátou“, ale dodalo, že smrt novorozence Tahlequah je vzhledem k její historii „obzvlášť zničující“.

Středisko, které se zabývá studiem kosatky jižní a její ochranou, uvedlo, že Tahlequah přišla o dvě ze čtyř zdokumentovaných mláďat – obě byly samice.

Ohrožená populace

Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru jsou kosatky jižní jedinou ohroženou populací kosatek v USA. Při sčítání v roce 2020 bylo napočítáno 72 kosatek jižních. Od té doby se ještě narodilo několik mláďat. V roce 2008 byl dokončen plán obnovy, ale populace se stále potýká s problémy a od roku 2005 poklesla o více než 10 procent. 

Mládě Tahlequah, které později zemřelo
Zdroj: Center for Whale Research

„Populace kosatek jižních potřebuje ke svému přežití a prosperitě dostatečný přístup k potravním zdrojům, především lososům,“ napsalo Centrum pro výzkum velryb v příspěvku na Facebooku. „Každé narození se počítá a tyto velryby potřebují dostatek ryb, aby dokázaly uživit sebe i svá mláďata. Nadále se zasazujeme o obnovu lososů prostřednictvím obnovy biotopů, odstranění přehrad a racionálního řízení rybolovu v severozápadní části Tichého oceánu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...