Kosatce Tahlequah zemřelo týdenní mládě, jeho tělo má stále u sebe

Kosatka Tahlequah roku 2018 upoutala pozornost celého světa, když před sebou více než dva týdny tlačila mrtvé tělo svého novorozeného mláděte. Tehdy to vyvolalo diskusi o citech těchto velkých kytovců. Nyní mořští biologové ze Seattlu pozorovali stejnou samici, jak zřejmě opět truchlí.

Samice kosatek jsou známé tím, že „truchlí“ nad úmrtím svých mláďat. Když jejich potomek zemře, ještě nějakou dobu se o něj starají. Prokázanou rekordmankou je mezi nimi Tahlequah, která žije ve vodách kolem Seattlu. Roku 2018 pečovala o mrtvé mládě celých sedmnáct dní.

Teď přírodovědci, kteří ve státě Washington sledují tamní populaci kosatek, pozorovali Tahlequah, jak před sebou tlačí další své mrtvé mládě.

„Silvestr 2024 byl dnem extrémních vzestupů a pádů,“ napsalo Centrum pro výzkum velryb ve středu na sociálních sítích. „Máme potvrzeno další nové mládě J62 ve skupině J. Ale bohužel jsme později zjistili, že jiné mládě, J61, nepřežilo.“ Právě touto zkratkou vědci jen týden staré mládě Tahlequah označili.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že se domnívá, že samička J61 se potýkala zřejmě od narození se zdravotními problémy, v posledních dnech byla méně aktivní a měnilo se i chování její matky. Její matka si ji ale drží u těla, jako by mládě dál žilo, anebo tak vyjadřuje svůj smutek.

Kosatky skupiny J, v pozadí je vidět matka s tělem mrtvého mláděte
Zdroj: Center for Whale Research

Toto chování sice není běžné, ale Tahlequah neboli J35 není jedinou velrybou, která si nosí své mrtvé mládě, uvedl pro stanici CBS News Michael Weiss z Centra pro výzkum velryb. Výjimečná je v tom, jak dlouho s mrtvým mládětem vydržela. Vědci zatím netuší ani to, proč je toto chování u kosatek tak rozšířené, ale ani to, proč právě Tahlequah je tak výjimečná.

Centrum pro výzkum velryb uvedlo, že smrt jakéhokoli mláděte je „obrovskou ztrátou“, ale dodalo, že smrt novorozence Tahlequah je vzhledem k její historii „obzvlášť zničující“.

Středisko, které se zabývá studiem kosatky jižní a její ochranou, uvedlo, že Tahlequah přišla o dvě ze čtyř zdokumentovaných mláďat – obě byly samice.

Ohrožená populace

Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru jsou kosatky jižní jedinou ohroženou populací kosatek v USA. Při sčítání v roce 2020 bylo napočítáno 72 kosatek jižních. Od té doby se ještě narodilo několik mláďat. V roce 2008 byl dokončen plán obnovy, ale populace se stále potýká s problémy a od roku 2005 poklesla o více než 10 procent. 

Mládě Tahlequah, které později zemřelo
Zdroj: Center for Whale Research

„Populace kosatek jižních potřebuje ke svému přežití a prosperitě dostatečný přístup k potravním zdrojům, především lososům,“ napsalo Centrum pro výzkum velryb v příspěvku na Facebooku. „Každé narození se počítá a tyto velryby potřebují dostatek ryb, aby dokázaly uživit sebe i svá mláďata. Nadále se zasazujeme o obnovu lososů prostřednictvím obnovy biotopů, odstranění přehrad a racionálního řízení rybolovu v severozápadní části Tichého oceánu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...