Koronavirus zbrzdil český projekt záchrany téměř vyhynulých nosorožců

Uzavření hranic a další opatření v boji s šířením koronaviru zbrzdily projekt na záchranu nosorožců severních bílých. Experti nemohli v dubnu udělat odběr vajíček od dvou samic, které žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni a jsou posledními nosorožci severními bílými na planetě. Oznámil to vedoucí mezinárodních projektů ZOO Dvůr Králové Jan Stejskal. Oba nosorožci patří dvorské zoo, která na záchraně druhu spolupracuje s dalšími vědeckými organizacemi ve světě.

Projekt záchrany severních bílých nosorožců je závislý na opakovaném odebírání vajíček od samic. Nyní se k nim do Keni ale zahraniční experti nedostanou. „Pravidelné odběry vajíček v Keni nám umožňují vytvářet embrya, která jsou pro záchranu tohoto nosorožce zcela zásadní. Zrušením dubnového zákroku v Keni jsme s největší pravděpodobností o nějaká embrya přišli,“ uvedl Stejskal.

Pokrok v ohrožení

Mezinárodnímu vědeckému týmu se dosud podařilo vytvořit tři životaschopná embrya nosorožce bílého severního. Vajíčka byla oplodněna spermatem uchovaným z již uhynulých samců. Embrya jsou nyní zamrazena a připravena na vložení do náhradní matky. Podle zástupců projektu se vytvořením dalších embryí zvyšují šance na úspěšné narození mláděte.

Umělá reprodukce je podle vědců jediným způsobem, jakým lze zajistit přežití vzácného druhu nosorožce. Embrya by měla být vložena do samic nosorožců bílých jižních, protože žádná ze samic v Ol Pejetě již není schopná mládě odnosit.

Samice Nájin a Fatu převezli zoologové společně se dvěma samci ze Dvora Králové do Keni v roce 2009. Veterináři se domnívali, že africké prostředí bude pro reprodukci nosorožců příhodnější. Ačkoliv se zvířata pářila, ani jedna ze samic nebyla schopna přirozeně zabřeznout ani donosit mládě. Dva samci, Suni a Sudán, uhynuli v Keni v roce 2014 a 2018. Ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...