Koncentrace mikroplastů v lidském mozku i játrech roste

Drobné plastové částečky označované jako mikroplasty, které v posledních letech znečišťují životní prostředí a pronikají do lidského organismu, čím dál více zamořují i lidský mozek. Naznačují to nově publikovaná zjištění amerického týmu vědců, na které upozornil deník The Guardian. Nová data ukazují také na výrazný nárůst koncentrace mikroplastů v játrech.

Autoři studie porovnávali výskyt ve vzorcích z mozku, jater a ledvin odebraných při pitvách v letech 2016 a 2024. Zdaleka nejvyšší koncentraci mikroplastů našli v mozkové tkáni, přičemž u 28 starších vzorků činila necelých 3500 mikrogramů na gram – ale u 24 z loňského roku stoupla už skoro na pět tisíc, napsal The Guardian.

Závěry týmu tvořeného převážně experty z Novomexické univerzity minulý týden publikoval odborný časopis Nature Medicine. Ve snaze potvrdit možný rostoucí trend vědci rozšířili analýzu u mozkové tkáně na vzorky od lidí, kteří zemřeli v letech 1997 a 2013. Koncentrace mikroplastů opravdu narůstala od nejstarších vzorků až do roku 2024.

Spojení mikroplastů a demence

Podle autorů studie nehrály roli etnicita, pohlaví ani příčina smrti, ale kontaminace byla výrazně horší ve vzorcích od lidí, kterým byla diagnostikována demence. Američtí vědci ovšem zdůrazňují, že jejich zjištění neznamená, že by mikroplasty diagnózu způsobovaly. Nepatrné plastové částice vznikají rozpadem umělohmotných výrobků vlivem tepla či trávení zvířat a lidé je mohou vdechnout nebo zkonzumovat při jídle a pití.

Studie v posledních letech ukázaly, že miniaturní umělohmotné částečky pronikají do nejrůznějších orgánů, do krve, mateřského mléka, spermatu i kostní dřeně. Jejich dopady na zdraví nejsou zatím příliš jasné, experti se však domnívají, že mohou vyvolávat zánět, objevily se také teorie o spojitosti s infarkty.

„Vzhledem k exponenciálně rostoucí přítomnosti mikro a nanoplastů v životním prostředí si tato data žádají daleko větší úsilí ve snaze pochopit, zda mikro a nanoplasty hrají roli v neurologických poruchách nebo jiných dopadech na lidské zdraví,“ uvádí ve svých závěrech tým z Novomexické univerzity. Při zkoumání vzorků z ledvin výraznější nárůst v koncentraci mikroplastů mezi lety 2016 a 2024 neodhalil. U jater byl nárůst ještě větší než u mozkové tkáně, v absolutních hodnotách byla ale koncentrace daleko nižší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...