Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, shodují se experti

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné. Shodli se na tom klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které oslovila ČTK. Upozornili na to, že vznícení v přírodě se ve většině případů spojuje především s lidskou činností, ale pak faktory, jako jsou vyšší teploty či delší sucho, napomáhají šíření plamenů.

Podle experta Martina Možného řada studií potvrzuje, že požární sezona začíná dříve a končí později než v dřívějších letech. „Dalším faktorem je změna stability atmosféry. Letos jsme byli svědky toho, že zatímco část území zasáhl chladnější vzduch, jinde panovaly tropické teploty. Tato nestabilita atmosféry pak podporuje rychlejší šíření požárů a takzvaný komínový efekt,“ řekl. V jižní Evropě je podle něj klíčovým problémem dlouhodobé sucho, vyšší teploty, nízká relativní vlhkost a větrné počasí, které urychluje šíření ohně.

Klimatolog Miroslav Trnka připomněl, že pro vznik přírodního požáru musí být splněny podmínky, mezi které patří i požárně příznivé počasí. „V Evropě pozorujeme dva hlavní procesy, kdy se prodlužuje období příznivé pro požáry, a současně vidíme výrazný nárůst počtu zapálení, často spojených s turistickou aktivitou a přítomností lidí v přírodě,“ uvedl. Ve Středomoří se podle něj také mění hydrologický režim, tedy léta jsou sušší a teplejší, suchý vzduch rychleji vysušuje vegetaci. „Doslova vysává poslední zbytky vláhy z rostlin a vegetace,“ upozornil.

Například Česko patřilo k oblastem, kde dříve v přírodním prostředí hořelo málo. Statistiky hasičů podle Možného ukazují, že počet výjezdů k takovým požárům se v tuzemsku v posledních letech zdvojnásobil. Trnka dodal, že i ve středních zeměpisných šířkách požární sezona začíná dříve a končí později. Přesto se ve většině evropských zemí daří snižovat plochu postiženou ohněm díky lepší komunikaci, mobilním telefonům a modernímu vybavení hasičů – včetně letecké techniky.

Modely pro Evropu podle obou odborníků předpovídají další růst teplot a častější vlny veder. Lze tedy očekávat, že požárů bude přibývat i v oblastech, které jimi dosud nebyly tolik zasaženy. Trnka upozornil na to, že i v Česku budou období, kdy krajina bude mít požárně příznivé podmínky podobné těm v jižní Evropě.

Satelitní sledování, kamery na vyhlídkách

Jako klíč k omezení rizika vidí oba vědci prevenci a rychlou detekci ohnisek. Hasiči testují satelitní sledování, kamery na vyhlídkových věžích nebo čidla reagující na kouř. Důležité je i zajištění přístupu techniky do lesa a dostupnost leteckých prostředků. „Současné požáry ukazují, že je třeba být připraven nejen na prevenci, ale i na scénář, kdy se požár vymkne kontrole,“ míní Trnka.

Zahraniční studie z loňského roku uvádějí, že přibylo velkých lesních požárů za posledních dvacet let dvojnásobně. Trend v počtu přibývajících požárů uvádí také Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. S požáry se aktuálně kvůli vysokým teplotám potýkají Turecko, Albánie, Španělsko či Bulharsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...