K Marsu mají letos dorazit sondy hned několika států. V plánu je planetu zkoumat z výšky i povrchu

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Rok 2021 by se mohl stát rokem Marsu. Rudou planetu letos bude zkoumat hned několik misí, které vypravily Spojené státy, Čína a Spojené arabské emiráty. Své plány s Marsem má také Elon Musk, který by tam chtěl v budoucnu založit lidskou kolonii.

Na Marsu by mělo být během roku 2021 docela rušno –⁠ v únoru by tam měly dorazit hned tři sondy. Využily toho, že se loni planeta k Zemi výrazně přiblížila. „To se děje zhruba tak jednou za dva roky. Přesněji přibližně za 22 měsíců,“ vysvětluje ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

Jako první svůj stroj vyslaly Spojené arabské emiráty. Sonda nazvaná Amal (v překladu Naděje) se stane umělou oběžnicí rudé planety. Krátce po ní se na půlroční cestu vydala i čínská Tchien-wen 1. Ta by měla na Marsu dokonce přistát. „Sonda letí rychlostí okolo 23 kilometrů za sekundu, to je v podstatě milion kilometrů za den,“ popsal Li Čen-cchaj z Čínské kosmické agentury.

Stejný cíl má i americká NASA. Ta na Mars posílá své zatím největší robotické vozítko Perseverance. Soustředit by se mělo na hledání známek života –⁠ začne s tím v kráteru nazvaném Jezero. Sloužit by mělo dva roky. „Jedním z klíčových úkolů Perseveance je sbírání vzorků, které může v budoucnu přivézt zpět na Zemi,“ uvedl Kenneth Farley z NASA.

Na Mars míří Evropa i podnikatelé

Blízkosti Marsu chtěla využít i Evropská kosmická agentura, kvůli technickým problémům ale projekt odložila o dva roky –⁠ tedy do dalšího podobného „okna“. „Čeští vědci využili této příležitosti a na přistávacím modulu, který bude ve spolupráci s Ruskem, by měla fungovat vědecká aparatura, která by měla zkoumat elektromagnetické podmínky na povrchu Marsu,“ naznačuje Kolář.

Zemi nejbližší planeta pak hraje velkou roli také v plánech soukromé společnosti SpaceX. Elon Musk si jako další ze svých ambiciózních cílů vytyčil dostat na Mars lidskou posádku a už na to buduje první raketu. Přestože test lodi Starship minulý měsíc pokazilo neúspěšné přistání, Muska to ale neodrazuje.

Lidé by se na rudé planetě mohli objevit ještě v polovině tohoto století. Výzkum na ní se může stát klíčovým pro otázku, zda jsme ve vesmíru sami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...