Jeskyňáři našli poblíž Macochy čtyři nové dómy, jsou plné krápníků

Jeskyňáři našli v Moravském krasu poblíž Macochy čtyři nové dómy, jsou plné krápníků. Veřejnost se do nich ale nepodívá, musí se do nich slaňovat. Oznámil to Michal Šenkýř ze Základní speleologické organizace 6-20 Moravský kras České speleologické společnosti.

„Začali jsme se ze Skleněných dómů, což je část Punkevních jeskyní, prokopávat takovou nenápadnou chodbičkou. Po odtěžení asi 100 kbelíků usazenin jsme se dostali do velké chodby, která má na délku asi 50 metrů. Z té chodby pak vedou propasti do prvních dvou dómů. Když jsme se do nich slanili, podařilo se nám objevit ještě další dva dómy,“ uvedl Šenkýř.

Největší má podle něj rozlohu zhruba pět krát deset metrů, na výšku má asi 25 metrů. „Je v nich opravdu bohatá krápníková výzdoba, jsou tam v podstatě všechny druhy krápníků, které známe,“ uvedl jeskyňář.

Objevené dómy ještě nejsou pojmenované, zatím mají jen pracovní názvy. Veřejnost se do nich nepodívá, a to kvůli obtížnému přístupu po lanech. Podle Šenkýře se objevy v lokalitě daly čekat, protože v 80. letech minulého století se tam uskutečnilo geofyzikální měření, které odhalilo určité anomálie. Podle jeskyňáře v místě ještě navíc nemusí být objeveno vše.

„Musíme to celé nejdříve pořádně zmapovat a podívat se, kam by to mohlo vést dál,“ uvedl Šenkýř.

Kraj provrtaný jeskyněmi

O dosud posledním velikostně obdobném objevu v Moravském krasu jeskyňáři informovali letos v květnu. Dostali se do něj přes takzvaný Ševčíkův závrt u silnice mezi Lažánkami a Vilémovicemi.

V krasu je přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kde se lidé plaví v člunech po říčce Punkvě a které jsou spojené s propastí Macocha. Největší je ale systém Amatérské jeskyně o délce přes 40 kilometrů. Objevy větších jeskyní jsou už výjimečné, kras je značně probádaný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...