Japonsko spustilo osmotickou elektrárnu. Je teprve druhá na světě

Obnovitelný zdroj energie, který funguje, i když nefouká vítr a nesvítí slunce – to je nová osmotická elektrárna, kterou postavili v Japonsku. Ani ona ale není bez chyb.

Japonsko spustilo tento týden svou první osmózní elektrárnu, otevřelo ji ve městě Fukuoka na jihozápadě země. Jedná se teprve o druhou elektrárnu tohoto typu na světě. Očekává se, že bude ročně vyrábět přibližně 880 tisíc kilowatthodin elektřiny. To stačí právě na to, aby dokázala napájet odsolovací zařízení, které dodává pitnou vodu městu a okolním oblastem.

Stejné množství energie by stačilo na elektřinu pro asi 290 japonských domácností. Tento způsob výroby energie je sice nový, ale má podle expertů potenciál: jeho výhodou je, že na rozdíl od ostatních obnovitelných zdrojů není omezený v čase: funguje v noci i ve dne, v zimě i v létě, bez ohledu na počasí a další vlivy.

Osmotická energie

Princip této elektrárny je založený na míchání sladké a slané vody, takže není využitelný ve státech, které nemají přístup k moři – jako je Česká republika.

Nahrávám video

Osmóza je přirozený proces, při kterém se voda pohybuje přes polopropustnou membránu z méně koncentrovaného roztoku do koncentrovanějšího, aby se vyrovnala koncentrace na obou stranách. Když je nějaká nádoba rozdělená svisle polopropustnou vrstvou a v jedné půlce je voda sladká a ve druhé slaná, tak voda proudí směrem ke slané straně, aby se naředila.

Osmotické elektrárny toho využívají, když se v nich nechává na speciální membráně mísit mořská voda s vodou sladkou. Když voda proudí směrem ke slanější straně, zvyšuje se objem roztoku, čehož se dá využít pro výrobu energie skrze turbínu, která je připojená ke generátoru.

Potenciál nové výroby energie

Zařízení ve Fukuoce je teprve druhým svého druhu na světě, které už bylo zprovozněné. To první postavila před dvěma roky v Dánsku společnost SaltPower. Japonská elektrárna je ale větší než ta dánská. Není ovšem zřejmě poslední, řada přímořských zemí si otestovala vlastní prototypy, které zvažují dál rozvíjet. Japonskou Fukuoku budou bedlivě sledovat a analyzovat si, jestli splnila to, co se čekalo.

Tento princip je totiž zajímavý a potenciálně i ekonomicky přijatelný. Jedním z hlavních problémů je ale to, že při výrobě elektřiny dochází k obrovským ztrátám energie, takže její výsledné množství není úplně velké. Navíc slaná voda je vždy spojená s velkým opotřebením materiálů, což klade na celý výrobní proces další značné nároky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 19 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 20 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 21 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.