Zpívající lemurové naznačují původ lidské hudby, míní studie

Původ lidské hudby je zřejmě mnohem starší, než se předpokládalo. Lemur indri z Madagaskaru komunikuje pomocí zvuků, které vědci označují jako písně – mají totiž rytmus a zní i trošku podobně jako zpěv. Zní jako vuvuzela, dětská trumpeta nebo pohádkový hejla. Podle vědců z Univerzity ve Warwicku naznačuje tato pozoruhodná komunikace, jak a proč začali zpívat lidé.

Lemuři indri žijí v malých rodinných skupinách v madagaskarském deštném pralese. Jsou to velmi sociální zvířata schopná značně složité komunikace. Dorozumívají se pomocí písní podobně jako ptáci a lidé. Používají také rytmické vokalizace jako poplašné volání, aby upozornili členy rodiny na predátory nebo na jiné skupiny.

Vědci zjistili, že tito lemuři mají ve své komunikaci takzvanou „izochronii“ neboli rovnoměrnost. To znamená, že časy mezi jednotlivými zvuky nebo tóny jsou stejné, což vytváří stálý výskyt událostí v pravidelných intervalech a výsledkem je konzistentní rytmus – podobně jako v hudbě. Například v izochronním vzorci by jednotlivé tóny nebo údery byly od sebe rovnoměrně vzdáleny – jako tikání hodin.

Lemuři předčí zpěvné ptáky

Přírodovědci teď velmi detailně analyzovali 820 lemuřích písní, které zahrnovaly zvuky nahrané od 51 indriů žijících ve volné přírodě. Pokoušeli se v nich najít právě izochronii. Analýza odhalila, že izochronie tam opravdu byla, a to dokonce v úplně všech písních a poplašných voláních. To podle autorů studie potvrzuje, že právě tento fenomén je základním aspektem komunikace indriů. Jeden typ písně navíc vykazoval dokonce tři odlišné hlasové rytmy.

„Tento objev řadí tyto lemury mezi zvířata s největším počtem vokálních rytmů sdílených s lidským hudebním repertoárem, předčí tak dokonce zpěvné ptáky a všechny savce,“ zdůrazňují autoři. Podle nich to naznačuje, že některé prvky lidské hudby mohou mít mnohem starší kořeny, než se předpokládalo. Vyvinuly se totiž už v tak staré linii primátů, jako jsou právě lemuři.

Hypotéza, pro kterou ovšem bude dost těžké najít další důkazy, říká, že na samotném začátku hudby by mohla být právě poplašná volání, jež jsou pravděpodobně mnohem starší než složitější zvukové projevy. Mohla tedy představovat předpotopní rytmus, z něhož se vyvinuly další rytmické vzorce, na jejichž konci stojí třeba Dvořákova Novosvětská.

„Naše studie rozšiřuje náš předchozí výzkum, který jako první dokázal identifikovat dva rytmy společné s lidskou hudbou. V tomto novém výzkumu jsme izolovali třetí rytmus a rozšířili naši analýzu mimo písně i na další volání,“ shrnují autoři. Výsledky podle nich vylepšují pohled na evoluční kořeny hudebního rytmu a ukazují, že základní prvky lidské hudby se dají vystopovat až k raným komunikačním systémům primátů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali finanční pasti, které se ukrývají ve videohrách „zadarmo“

Většinu útrat ve videohrách, které nabízejí pro hráče přístup zdarma, platí jen malá skupina hráčů. Ti ale utrácejí tolik, že jejich chování může připomínat aktivitu hazardních hráčů, ukázal výzkum.
před 5 hhodinami

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
před 7 hhodinami

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 7 hhodinami

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
včera v 12:14

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
včera v 11:15

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
včera v 10:21

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.