Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.

Česká republika stárne. V její demografické struktuře je výrazný zub, kvůli němuž brzy přestane stačit současná podoba sociálního a zdravotního systému na to, aby zvládla zvýšený počet seniorů se zdravotními problémy. Vyplývá to z propojených údajů ze zdravotnického a sociálního informačního systému a výsledků predikcí, které novinářům představili ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Ve vizualizaci, kde každý sloupec reprezentuje jeden ročník, je dobře vidět, jak bude podle odhadu ubývat těch nejmladších a naopak bude přibývat seniorů. „Když se projdete po ulici, podívejte se kolem sebe a všímejte si, jak vypadají lidé kolem vás. Za deset let to bude úplně jiná, mnohem starší společnost,“ uvedl Dušek.

Na vizualizaci je vidět, že nejsilnější ročníky se postupně přesunou do důchodového věku. A zdvojnásobit se má i počet lidí ve skupině nad 85 let. O tomto problému se nejčastěji mluví v souvislosti s důchody: kdo bude pracovat na stále početnější skupiny seniorů, kteří už nevydělávají? Podle Duška ale tato data ukazují ještě další dvě roviny problému: sociální a zdravotní. Ve skupině nad 85 let totiž nějakou formu péče potřebuje až šedesát procent lidí.

Počet lidí, kteří budou potřebovat nějakou takovou péči, je tedy tak velký, že aby Česká republika zajistila lůžka, která budou tito lidé potřebovat, musela by do roku 2035 až 2040 postavit nebo vybudovat zařízení, která by měla dohromady až 35 tisíc lůžek. „To je víc než deset nebo dvanáct fakultních nemocnic, to je prostě nemožné, uvedl šéf ÚZIS.

Stárnutí je spojené s celou řadou zdravotních problémů, od cukrovky, srdečních potíží až po rakovinu nebo Alzheimerovu chorobu – s tou se například vloni v Česku léčilo téměř 120 tisíc lidí. V roce 2040 to bude podle Duškových dat víc než dvojnásobek. A přibude i případů demence. Loni to bylo necelých 200 tisíc pacientů, za patnáct let to bude skoro 400 tisíc lidí a do roku 2050 téměř půl milionu. Kapacity pro takovou péči není možné vybudovat, navíc chybí i experti, kteří by se o nemocné seniory starali.

„V České republice máme asi 350 geriatrů,“ konstatoval Dušek. „Z toho ale asi třetina bude za pět let v důchodu. Potřebujeme jich přitom nutně přes tisíc,“ doplnil. Podobně nedostačující jsou také kapacity dalších zdravotních pracovníků, včetně zdravotních sester.

Co s tím

Dušek uvedl, že tato čísla, která vznikla integrací dat sociálních a zdravotních služeb a jež pro Českou republiku doposud nebyla k dispozici, se nedají ignorovat. „Nad námi tady visí velký otazník, jestli se na to zvládneme připravit. Protože je nemyslitelné, aby takováto masa občanů, pacientů byla například dominantně ošetřována pouze v nemocnicích nebo v pobytových sociálních službách,“ řekl.

Výše uvedených 35 tisíc lůžek totiž nemusí být nutností, kdyby se posílily komunitní služby, prevence zdravotních problémů a také geriatrie – což by ale znamenalo přenést více péče mimo jiné i na rodiny seniorů – samozřejmě s tím, že by pro to musely získat lepší podporu. „Pracujeme s různými scénáři. Při posílení komunitních služeb a geriatrie nebudeme potřebovat tolik lůžek, abychom lidem zařídili bezproblémové opečovávání. V každém regionu může být spektrum služeb jiné,“ uvedl Dušek.

Varovná čísla

Loni bylo v domovech pro seniory, postižené a lidi s demencemi, ve stacionářích či v sociální péči nemocnic a léčeben 76 761 lůžek. V zařízeních pobývalo přes 93 500 klientů. Ošetřovacích dnů bylo celkem 25,8 milionu. V roce 2035 by péči mělo potřebovat 135 600 osob, lůžek by pro ně mělo být 111 500 a ošetřovacích dnů 36,8 milionu. V polovině století predikce počítá se 170 300 klienty, 140 500 lůžky a 45,7 milionu ošetřovacích dnů.

Dlouhodobou sociální péči v minulém roce dostávalo 185 100 lidí nad 65 let. V roce 2035 by jich mohlo být o 70 700 víc a do poloviny století by jich pak přibylo ještě dalších 47 700. Celkem by tak v roce 2050 mělo péči mít přes 303 500 seniorů a seniorek. Podle Duška jde o minimální předvídané varianty, ve skutečnosti mohou být pak počty v budoucnu vyšší.

Tato změna je nesmírně rychlá kvůli demografickému zubu popsanému v úvodu, který vznikl během normalizace. Délka života se postupně prodlužuje a seniorů přibývá. Lidé nad 65 let teď tvoří pětinu obyvatel Česka, v roce 2040 to má být čtvrtina, v polovině století pak třicet procent. V příštích desetiletích podle demografů poroste hlavně počet lidí ve vysokém věku. Zatímco letos by mělo v tuzemsku podle projekce statistiků žít přes 71 tisíc lidí nad 90 let, v roce 2040 pak 172 tisíc. Takzvané Husákovy děti, které se narodily v sedmdesátých letech, budou nejpočetnější generací v zemi i ve svých osmdesáti letech.

Podle Jurečky je potřeba, aby se začaly intenzivně připravovat nejen vládní orgány, ale zejména regiony. Na zajištění dostatku péče pro svou stále početnější skupinu nemocných seniorů jim totiž zbývá už jen několik let. „Je potřeba, aby se problém začal vnímat výrazně jinak. Nikdo z krajů údaje nezpochybnil, že by jim to vycházelo jinak. Budeme mít obrovskou nálož,“ zakončil ministr v demisi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...