Marian Jurečka

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.

Koaliční i opoziční politici se pozastavují nad tím, že se prezident Petr Pavel nezúčastní příští týden obecních voleb kvůli soukromé zahraniční cestě. Mluví o chybě, političtí představitelé by podle nich měli jít příkladem. Řekli to v Nedělní debatě České televize a v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Pavel má bydliště v Černoučku na Litoměřicku, podle Hradu ho chyba v plánování mrzí.

Sněmovna druhým dnem jednala o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Předchozí úterní debatu ovládli členové kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Další představitelé koalice vystoupili ve středu. Po nich se ke slovu dostali i opoziční zástupci. K běžné debatě se ale zákonodárci dostali až odpoledne, kdy se do ní hlásilo téměř šest desítek poslanců. Sněmovna přerušila schůzi ve 21 hodin a tématu se bude věnovat i ve čtvrtek. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 zákonodárců, většinou z řad opozice.

Sněmovna v úterý jednala o druhém opozičním pokusu o vyslovení nedůvěry vládě, který se odehrává krátce před obecními a senátními volbami. Jednání ukončila v 21:00 a pokračovat bude ve středu od 09:00. Vládní koalice využila úvodního dne k představení činnosti kabinetu. Opoziční zástupci se ke slovu dostanou až ve středu, kdy má jednání pokračovat. Podobný průběh měla i první snaha ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 o svržení kabinetu, která letos v únoru skončila neúspěšně.

Sociální služby dostanou do konce roku další miliardu korun. Polovinu částky už stát podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) poslal krajům, zbytek má následovat během října a listopadu. Opozice ale namítá, že peníze přicházejí pozdě, a ani dodatečná miliarda podle ní nedostatek financí nevyřeší. Ministerstvo zároveň připravuje nový systém financování sociálních služeb.

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.

Sněmovna nedokončila druhé kolo debaty o rozšíření trestnosti neplacení výživného. Poslanci zatím představili některé pozměňovací návrhy, které se týkají například nepromlčitelnosti vraždy a některých dalších trestných činů, úpravy kuplířství na internetu a takzvaného dětského certifikátu. Schůzi zákonodárci přerušili podle dohod klubů v 21:00 do středečního rána.

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.

Superdávku, která slučuje dávky na bydlení, živobytí a děti, čekají další změny. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je chce s opozicí dohodnout ještě během podzimu. Týkat se mají například exekucí a insolvencí, protože nárok na podporu v současné době stát odvozuje před přihlédnutím k takovým srážkám. Zatím poslední úpravy, které mají rozšířit okruh zranitelných osob, schválili senátoři v červenci. Někteří potřební dosud na superdávku nedosáhli vůbec.

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.

Česku může hrozit řecký scénář, pokud nepřistoupí k zásadním strukturálním reformám a změnám v daňovém mixu, varuje v rozhovoru bývalý předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Státní výdaje podle něj rostou dvakrát rychleji než příjmy, řešení proto vidí nejen v úsporách státu, ale i v příjmové oblasti. Zmínil například vyšší zdanění nemovitostí, neřestí či změny ve výdajových paušálech. V debatě o rozpočtu zkritizoval navyšování rozpočtu resortů bez pozitivního vlivu na efektivitu. Jurečka se vyjádřil také k bezpečnosti, kdy po hybridním útoku v Německu varoval, že podobná hrozba se může opakovat i v Česku. Navzdory nízkým volebním preferencím lidovců pak odmítl případné sloučení s jinými stranami. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Vládní politici připravili normu, kterou by do ústavy zakotvili českou korunu. Jednali o tom už i koaliční lídři. Předložit normu by měli příští týden. S tím, že změnu navrhnou, počítá programové prohlášení, stejně jako se zavedením práva používat hotovost. Dostatečnou ústavní většinu ale kabinet nemá a připouští, že její hledání ve sněmovně bude obtížné. K přijetí eura se Česko navíc zavázalo vstupem do Unie.

Poslanci definitivně schválili vládní novelu k veřejným rozpočtům. Zvrátili tak veto prezidenta Petra Pavla, podle nějž ohrožuje udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu. Vládní koalice nevyslyšela obavy opozice z přehnaného utrácení a růstu státního dluhu. Opoziční lídři následně potvrdili, že hodlají napadnout novelu u Ústavního soudu. Pavel v reakci uvedl, že ačkoli ho výsledek nepřekvapil, tak rozhodnutí respektuje.

Odbory veřejné sféry podpořily vládní návrh na změnu platových tabulek. Po jejich přenastavení pak chtějí s kabinetem ještě vyjednávat o přidání pro příští rok. Po jednání předáků svazů veřejného sektoru to sdělili předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a šéf svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Podle návrhu by žádný z tarifů neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem. Spolu s nejnižším výdělkem by se pak částky pravidelně valorizovaly.

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.

Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s tím, že část projektů kvůli možnému střetu zájmů bývalé poradkyně ministra Aleše Juchelky (ANO) Alexandry Semancové nevykáže k proplacení z unijních peněz. Financování zajistí ze státního rozpočtu. Po dokončení kontrol pak vyhodnotí případnou škodu, podle toho bude postupovat, sdělilo oddělení komunikace resortu práce. Podle opoziční ODS by měl Juchelka podat trestní oznámení, pokud o záležitosti nevěděl, nebo sám vyvodit osobní zodpovědnost.

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.

Kabinet hodlá v pondělí schválit první důchodové změny v tomto volebním období, sdělil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Penzistům po dosažení osmdesáti let chce od ledna nad rámec valorizace přidat pět set korun měsíčně. O další peníze si mají přilepšit i ještě starší důchodci. Novinku zdůvodňuje tím, že seniorům rostou náklady na léky nebo sociální služby. Opozice by místo tohoto plošného růstu radši víc podpořila nemocné seniory.

Neshody mezi vládou a prezidentem trvají. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu hlavy státu Petra Pavla k obnovení koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů. „Babiš po zkušenostech a neustálé kritice vlády nemá zájem s takovým prezidentem spolupracovat. Já tomu rozumím. Prezident by se měl dle ústavy přizpůsobit vládě, ne naopak. Prezident vyvolává nevhodné konflikty,“ tvrdí europoslanec Ivan David (SPD). „V demokracii politik ctí ústavní rámec a zvyklosti. Pokud je premiér osloven prezidentem, je minimální slušnost alespoň odpovědět. Babišovo chování je mimo rámec. Snaží se privatizovat tuto zemi a hodit do koše všechny ústavní principy,“ míní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. Téma také probrali politolog Petr Jüptner a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatou provázel Lukáš Dolanský.