Hroši dokážou rozpoznat troubení svých přátel. Když slyší neznámého jedince, metají trus

Hroši jsou hlučná zvířata, jejichž volání se šíří na velké vzdálenosti přes jezera i řeky. Přesná funkce hlasitého troubení, které vydávají, však byla záhadou. Vědci, kteří studují hrochy v přírodní rezervaci v Africe, nyní tvrdí, že charakteristické troubení těmto savcům umožňuje rozeznat přítele od nepřítele.

Tým vědce Nicolase Mathevona z Univerzity Jeana Monneta ve francouzském městě Saint-Etienne dospěl k závěru, že zvířata pravděpodobně dokážou rozpoznat konkrétní jednotlivce podle jejich „hlasů“.

Mathevon studoval zvuky, které vydávají zvířata po celém světě, od tuleňů leopardích až po hyeny. Podle vědce mají hroši široký hlasový repertoár, který zahrnuje vrčení, pištění či „sípavé troubení“, ale o jejich sociální komunikaci se toho ví jen velmi málo.

„V jejich volání je informace o identitě jedince, mají tedy 'hlasy' a jsou schopni se podle nich navzájem rozpoznat,“ řekl Mathevon. „Tato rozpoznávací schopnost podporuje sociální vztahy mezi jedinci,“ dodal vědec, jehož studii publikoval odborný časopis Current Biology.

Francouzští vědci nahráli zvuky hrochů žijících v rezervaci Maputo v Mosambiku, aby zjistili více o jejich komunikaci. Sípavé troubení je nejčastějším a nejhlasitějším voláním hrochů, které se podle studie rozléhá až do vzdálenosti jednoho kilometru.

Biologové zaznamenávali hroší troubení a pak ho vysílali z břehů jezer, aby zjistili, jak na ně reagují ostatní jedinci.

Zjistili, že hroši dokážou podle hlasu rozeznat své přátele, sousedy i cizí jedince. Kromě toho, že zvířata dokážou rozeznat přítele od nepřítele (nebo alespoň neznámého hrocha), mohou podle vědců pravděpodobně rozlišovat i mezi jednotlivci.

A přestože se zdálo, že se tito tlustokožci pouze povalovali ve vodě, zjevně věnovali pozornost svému okolí a na vysílání okamžitě reagovali. Na neznámé hrochy zvířata reagovala agresivněji –⁠ rychlejším, hlasitějším a častějším troubením, často doprovázeným teritoriálními projevy, jako je stříkání trusu.

Mathevon uvedl, že je důležité dozvědět se více o chování hrochů, aby se předešlo konfliktům mezi lidmi a zvířaty. Tyto poznatky by podle něj mohly pomoci i při ochraně přírody, protože volně žijící hroši jsou někdy přemísťováni z jedné lokality do druhé, aby se zachovala zdravá místní populace.

Výzkum také může inspirovat ochránce přírody k pořizování nahrávek, aby si místní hroši zvykli na hlas nových hrochů ještě před jejich příchodem.

Hroši ve volné přírodě zatím nejsou klasifikovaní jako ohrožený druh, ale jejich počet rychle klesá. Tito savci mají časté konflikty s lidmi a způsobují stovky úmrtí lidí ročně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...