Houby, káva, ananas. To není recept na večeři, ale složení materiálu budoucnosti

Ekologický materiál MBC vytvářený z mycelia se výzkumníkům jeví jako hmota budoucnosti, protože je přírodní a kompostovatelný. Tým thajských vědců z Thajska nyní materiál vylepšil o ananasová vlákna a kávovou sedlinu, čímž mu dodal na pevnosti a rozšířil možnosti jeho využití.

Vědci už před nějakou dobou vyvinuli nový ekologický materiál, kterému se říká MBC – neboli kompozitní materiál na bázi mycelia. Základem této hmoty jsou totiž houby, respektive jejich kořeny, což stojí i za oblibou MBC. Na rozdíl od většiny umělých hmot jde totiž materiál na konci jeho životního cyklu snadno kompostovat a rozložit ho na zcela neškodné přírodní látky. Tím se výrazně snižuje množství odpadu i jeho ekologická stopa.

Také výrobní proces MBC je ze své podstaty udržitelný. Získává se z obnovitelných zdrojů, protože mycelium – kořenová struktura hub – se dá pěstovat na nejrůznějších organických odpadních materiálech. Tento přístup nejenže znovu využívá odpad, ale také zajišťuje, že výroba MBC je šetrná k životnímu prostředí a spotřebovává méně energie ve srovnání s tradičními plasty a jinými syntetickými materiály.

Z hlediska fyzikálních vlastností jsou MBC téměř univerzální. Jejich pevnost a hustotu lze přizpůsobit tak, aby vyhovovaly celé řadě aplikací, od lehkých obalových řešení až po robustnější stavební materiály. Tato flexibilita je klíčovou výhodou, která umožňuje širokou škálu použití v různých kontextech.

MBC mají navíc vynikající přirozené tepelně i zvukově izolační vlastnosti, takže by se daly využívat ve stavebnictví, například pro výrobu izolačních desek. Kromě toho mohou být tyto kompozity díky určitým úpravám a podmínkám růstu odolné proti ohni, což zvyšuje jejich bezpečnostní profil a rozšiřuje jejich použitelnost ve scénářích, kde je požární odolnost rozhodující.

Ještě lepší MBC

Nová thajská studie popsala proces, jak kvalitu, a tedy i využitelnost houbových materiálů ještě vylepšit. Vědci vytvořili nový materiál, který kombinuje rychle rostoucí mycelium hlívy ústřičné s použitou kávovou sedlinou a ananasovými vlákny. Díky těmto třem složkám se dá skvěle využít v mnoha oborech, od obalů po stavebnictví.

Nahrávám video

Podle autorů této studie tato směs znamená zásadní průlom ve vývoji udržitelných materiálů. Úpravou podílu ananasových vláken obsažených v kompozitu lze upravit jeho vlastnosti: od zvýšení pevnosti až po zlepšení odolnosti proti vodě. Tato přizpůsobivost umožňuje jeho použití v široké škále produktů a ukazuje jeho všestrannost.

Toto vylepšení je podle autorů více než jenom inovací. Znamená podle nich významný posun směrem k udržitelnému životu, k němuž v současné době dochází. A symbolizuje také mimořádný potenciál, který přírodní materiály mají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...