Horské gorily mají ve střevech až kilogramy tasemnic. Vůbec jim to ale nevadí, ukázal český výzkum

Většina goril horských ve Virunžském pohoří v Africe žije bez zdravotních problémů s tasemnicí, která u lidí a jiných obratlovců může způsobit závažné komplikace. Zjistila to mezinárodní studie, které se spolu s dalšími institucemi účastnili i vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR).

Vědci zjistili, že vůbec odhalit, že je zvíře infikované, bývá velmi obtížné. Navíc gorily někdy mohou být chybně diagnostikované s jinou infekcí než s tasemnicí. Poznatky o parazitech podle vědců přispívají ke správným rozhodnutím o použití léčiv pro živočichy ve volné přírodě.

„Zjistili jsme, že v podstatě všechny sledované gorily byly infikovány tasemnicemi, a to již ve věku tří měsíců, a u jednoho mláděte byla zjištěna infekce se dvěma odlišnými druhy tasemnic. Z těchto výsledků vyplývá, že pro gorily horské je normální mít tasemnice a zřejmě jim nepůsobí žádné zdravotní problémy, což je zajímavé, protože příbuzný druh tasemnic u koní způsobuje závažné koliky,“ uvedla Barbora Červená z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Pro vědce bylo překvapivým zjištěním, že vzorky byly nepravidelně pozitivní. Tedy pokud bylo zvíře při jednom z testování negativní, nebylo možné úplně vyloučit přítomnost tasemnice. Studie proto upozornila, že pro správnou diagnózu je potřeba odebrat několik vzorků od jednoho jedince s odstupem několika dní.

„V podstatě všechny gorily mají tasemnice, někdy i ve vysokých počtech. Dle kolegů z Gorilla Doctors ze Rwandy, kteří provádí pitvy uhynulých goril, jich někdy ve střevě bývá i neuvěřitelných několik kilogramů, přičemž zvíře vypadá zdravě,“ poznamenala vědkyně.

Gorilí populace rostou

Gorily horské jsou jediným druhem lidoopů, jehož populace narůstá, ale jejich životní prostor zůstává stejný, což může ovlivňovat infekce včetně těch parazitárních, upozornila studie. „Jakékoliv informace o parazitech jsou tedy velmi důležité. Navíc ačkoliv jsou to volně žijící zvířata, většina populace je intenzivně opečovávaná, což zahrnuje i podávání léčiv včetně antiparazitik,“ řekla Červená. Zbytky podaných antiparazitik mohou podle Červené ovlivňovat další živé organismy v okolí, proto je podle vědců důležitá správná diagnóza.

Vědci při výzkumu v letech 2018 až 2019 zkoumali přítomnost tasemnic u 18 gorilích skupin. Odebrali trus od 278 zvířat. Některé vzorky pocházely z nočních hnízd, jiné získávali čerstvé přímo od konkrétních goril. Vědci nacházeli jak dospělé tasemnice, tak i jejich vajíčka, někdy je objevovali na základě DNA.

Doposud vědci popsali zhruba pět tisíc druhů tasemnic, jež parazitují u různých skupin obratlovců. Dospělé tasemnice žijí u hostitele ve střevě, larvy u mezihostitelů se mohou nacházet v různých orgánech. Ve volně žijících populacích primátů obvykle nezpůsobují závažná onemocnění, zatímco u lidí a jiných obratlovců mohou způsobovat například průjem, koliky, bolest břicha, úbytek hmotnosti, zvracení a zácpu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...