Nekonečné rudé pláně, rozložité vulkány, pozůstatky dávných řek a jezer i krátery po dopadu meteoritů si lze do detailu prohlédnout na nové globální mapě Marsu, kterou vytvořili odborníci ze Spojených arabských emirátů (SAE). Mapa se skládá z více než tří tisíc snímků, které pořídily přístroje sondy Amal (Naděje).
„Jsou to všechno přirozené barvy Marsu,“ uvádí k mapě vědecký výzkumník Dimitra Atri z New York University v Abú Dhabí.
Snímky poslala zpátky na Zemi sonda Amal, která odstartovala z japonského kosmodromu v roce 2020 a poslední dva roky obíhá kolem rudé planety. Její hlavní prací je studovat atmosféru Marsu, kromě dalších přístrojů je však vybavena i technikou pro snímání povrchu.
Kvalita prvních snímků, které Amal poslala, Atriho „naprosto ohromila“. „Takhle jsem Mars ještě neviděl,“ řekl vědec ke snímku, na kterém byla podle něj celá polovina planety.
Mapy Marsu nejsou ničím novým. Americký podnikatel Percival Lowell už v 90. letech 19. století při pozorování rudé planety ze své observatoře ve městě Flagstaff v Arizoně načrtl mapy toho, co považoval za umělé kanály vybudované marťanskou civilizací. Lowell v tu dobu také pozoroval paprskovité struktury na Venuši – ale později se ukázalo, že nejspíš jen omylem sledoval odraz zadní části vlastní oční bulvy.
Mars pod drobnohledem
V éře vesmírného objevování kolem Marsu proletěla řada sond, z nichž některé planetu pozorovaly i z její oběžné dráhy. Orbitální americké sondy jako Mars Global Surveyor nebo Mars Reconnaissance Orbiter se ale většinou soustředily spíš na detaily povrchu včetně písečných dun, strží a balvanů.
„Jsou to úžasné, velkolepé snímky. Ale nevidíte celou planetu najednou,“ uvedl Atri, podle kterého při takových přeletech panovaly různorodé světelné podmínky, znemožňující podat ucelený obraz planety. Sondy nicméně přinesly topografickou mapu, která vznikla z dat laserového výškoměru.
Globální mapu Marsu vytvořil také Hubbleův vesmírný dalekohled ze zemské orbity. Rudá planeta je ovšem i ve své nejbližší vzdálenosti od Země vzdálená 34 milionů kilometrů, takže snímky z Hubbleova dalekohledu nejsou dostatečně ostré. Sonda Amal se pohybuje na eliptické dráze ve výšce zhruba dvacet až třiačtyřicet tisíc kilometrů od povrchu Marsu, tedy je podstatně výš než sonda Mars Reconnaissance Orbiter, ale mnohem blíž než Hubble.
Celý proces vytváření mapy trval několik měsíců, kdy vědci z jednotlivých snímků utvářeli ucelenou a jednolitou mapu. Atri společně s kolegy nyní pracuje na odborném článku, ve kterém popíšou své metody. Ty by pak šly použít pro vytváření map u dalších vesmírných těles, například z dat z evropské sondy Juice. Ta minulý týden vyrazila k Jupiteru a jeho ledovým měsícům, kam doletí v následující dekádě.
„Ty ledové měsíce jsou tak krásné. Takže bychom měli být schopní použít stejnou metodu,“ uvedl Atri.
