Fukušimská jaderná zóna bují životem. Přírodovědci našli kance, jeleny, opice i pávy

Devět let od jaderné katastrofy v japonské Fukušimě se do vylidněných lokalit vypravili přírodovědci z americké University of Georgia. Zjistili, že oblasti kolem elektrárny jsou plné divokých zvířat, která využila nepřítomnosti člověka.

Američtí výzkumníci japonskou evakuační zónu během terénního šetření rozdělili na tři oblasti:

  • Místa, kam lidé kvůli vysoké úrovni radiace vůbec nesmí
  • Místa, kam lidé běžně nesmí kvůli středně vysoké úrovni radiace (oblasti s omezeným přístupem)
  • Místa, kde je radiace tak slabá, že zde lidé dostali svolení pobývat

Do těchto zón rovnoměrně rozmístili 106 fotopastí a během 120 dní pozorování s jejich pomocí pořídili 267 tisíc snímků divokých zvířat. Jedná se o více než dvacet druhů od divočáků přes makaky a jeleny až po lišky a pávy.

Takový výsledek přírodovědce příjemně překvapil, protože ukazuje, že příroda je schopná zvládnout následky jaderných katastrof nečekaně rychle. Zprávy z Fukušimy jsou navíc velmi podobné těm, které již dříve experti hlásili z okolí ukrajinského Černobylu.

„Naše výsledky představují první důkaz, že se ve fukušimské evakuační zóně podařilo úspěšně uchytit řadě živočišných druhů, které se tu potom rozšířily, a to přes radiologické znečištění,“ uvedl biolog James Beasley, který výzkum vedl.

Všudypřítomní divočáci

V okolí Fukušimy se nejčastěji vyskytují druhy zvířat, která jsou již zvyklá na kontakt s člověkem a lidskou civilizací a z ústupu člověka profitovala. Zdaleka nejpočetnějším druhem se ukázala být divoká prasata.

Pasti v jejich případě pořídily 46 tisíc snímků. Asi 26 tisíc z nich pocházelo z neobydlených oblastí, 13 tisíc z omezených míst a jen 7 tisíc z obydlených oblastí. Prasatům tedy nevadila radiace zdaleka tolik jako přítomnost lidí.

Podobně jako vepři si neobydlená místa s vyšší radiací oblíbili také psíci mývalovití, kunovité šelmy, sobolové východní a makakové.

Biologové nemají k dispozici žádná data o tom, jak obydlená zvěří byla zamořená oblast před nukleární nehodou. Z pouhých fotografií navíc nesvedou zjistit zdravotní stav zvěře ani to, jaký vliv na ni zvýšená radiace má. Vědí ale, že zvířata jsou schopná se v těchto oblastech vyskytovat, uchytit – a zřejmě i bez problémů rozmnožovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...