Fáze Měsíce významně ovlivňují délku spánku, popsala studie

Mýty a legendy přisuzují Měsíci obrovskou moc: vládne náladám, spánku, mění lidi ve zvířata nebo má vliv na imunitu, či dokonce množství sebevražd. Většina těchto vlivů je vědecky neprokázaná, proto se teď američtí psychologové na jeden z nich podívali detailně: zkusili zjistit, jak je to s dopadem měsíčních fází na kvalitu spánku.

Vědci už dávno pochopili, jak moc je lidská aktivita spojená se světlem, ať už slunečním, měsíčním, nebo umělým. Podle vědců, kteří nyní sledovali spánkové vzorce u lidí žijících v městském i venkovském prostředí s různým přístupem k elektřině, měsíční cyklus opravdu výrazně ovlivňuje kvalitu spánku, a to i při zohlednění umělých zdrojů světla.

Pomocí náramkových monitorů vědci studovali spánkové vzorce u 98 lidí žijících ve třech domorodých komunitách v Argentině –⁠ vždy po dobu jednoho až dvou měsíců. Místa se od sebe úmyslně lišila: jedna obec neměla vůbec přístup k elektřině, druhá ho měla pouze omezený, třetí se nacházela v městském prostředí a měla proto plný přístup k elektřině.

Ukázalo se, že lidé ve všech třech těchto komunitách měli velmi podobné výkyvy ve spánkovém cyklu, které byly viditelně spojené s tím, jak Měsíc procházel 29,5denním cyklem. Délka spánku se lišila o 20 až 90 minut, doba strávená v posteli o 30 až 80 minut.

Nejkratší doba spánku byla ve všech třech místech jasně spojená s obdobím tří až pěti dnů, které předcházely úplňku –⁠ a naopak nejdelší spánek se objevoval vždy u nocí před novem.

Nejméně spíme před úplňkem

Tyto výsledky byly pro autory studie lehce překvapivé –⁠ očekávali, že nejméně spánku najdou v nocích úplňku nebo krátce po něm. Podle Horacia de la Iglesia z Washingtonské univerzity, který výzkum vedl, se ale ukázalo, že důležitější jsou noci před úplňkem, zřejmě proto, že mají většinu měsíčního světla během první poloviny noci.

Naopak nebylo překvapivé, že vliv měsíčních fází na spánek je tím slabší, čím více je místo elektrifikované.

Vědci pak ověřovali tato data z venkova na studentech žijících v městském prostředí, v Seattlu –⁠ a stejné vzorce, byť slabší, našli i u nich. „Dohromady tyto výsledky silně naznačují, že lidský spánek je synchronizován s měsíčními fázemi bez ohledu na etnické a sociokulturní zázemí a úroveň urbanizace,“ napsali vědci v časopise Science Advances.

„My lidé máme tendenci věřit, že se nám podařilo nějak ovládnout přírodu, a používání umělého světla je toho skvělým příkladem,“ dodal de la Iglesia. „Ale ukázalo se, že existují přírodní síly, od nichž se nedokážeme odtrhnout.“

Tato studie neprokazuje kauzalitu –⁠ tedy že by byly fáze Měsíce přímou příčinou kratšího spánku; jen našla mezi oběma jevy silnou korelaci. Zda je opravdu úplněk nebo nov hlavním hráčem, budou autoři tohoto výzkumu zkoušet zjistit v dalších letech a navazujících studiích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...