Evropa má nový seznam invazních druhů. Se sršní i obří ploštěnkou

Na evropském seznamu invazních nepůvodních druhů přibylo 16 zvířat, která se nově nesmí dovážet do Evropské unie. Jedná se například o jelena siku či sršeň mandarínskou, dále jsou na seznamu nově i některé druhy ptáků, ryb a korýšů. Rozšíření seznamu vyplývá z nařízení Evropské komise, které dnes vstoupilo v platnost. ČTK o tom informovala Státní veterinární správa (SVS). Aktualizovaný seznam obsahuje celkem 62 živočišných druhů.

Na seznam přibyl například jelen sika, sršeň mandarínská, pták bulbul červenouchý, pták majna chocholatá, ryba piskoř nebo hvězdice amurská. Evropská komise s prodlouženou platností o dva roky zařadila na seznam také bobra kanadského a norka amerického, zákaz dovozu u nich začne platit v srpnu roku 2027.

Podívejte se na všechny nové tvory na seznamu:

Jestli nejsou živočichové z uvedeného seznamu dováženi do Česka, kontroluje mimo jiné pohraniční veterinární stanice Praha–Ruzyně. V případě, že pohraniční veterinární kontrola odhalí druhy ze seznamu, nepropustí je. Výjimka může být udělena pouze na základě speciálního povolení, uvedla veterinární správa.

Co jsou invazní druhy

Za invazivní nepůvodní druh považují veterináři takové zvíře, jehož zavlečení, vysazení nebo šíření ohrožuje biologickou rozmanitost a ekosystémové služby nebo na ně má nepříznivý dopad. Proto se nesmí na území EU záměrně dovážet a zakázaný je také převoz, chov, uvádění na trh nebo vypouštění do životního prostředí.

Seznam invazních nepůvodních druhů, které představují ohrožení biologické rozmanitosti v Evropě, byl přijat v červenci roku 2016. Následně byl aktualizován v letech 2017, 2019 a 2022. V letošním roce se jedná už o čtvrtou změnu.

Rozšířené invazní rostliny a zvířata ohrožují původní druhy a podle ochránců přírody dokáží měnit celá stanoviště a škodí také lidem. Plevel bolševník například způsobuje popáleniny a pyl ambrózie může vyvolat alergickou reakci.

Podle ochránců lze další dopad invazních druhů pozorovat například na račím moru, který do Česka zavlekl nepůvodní druh raka ze Severní Ameriky. V jeho důsledku uhynuli raci v některých řekách. Škody způsobené invazními druhy odhadl Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny už dříve na vyšší desítky milionů korun za rok.

Podrobnosti o licencích použitých u fotografiích v textu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...