Escobarovi hroši mohou v kolumbijské přírodě zastoupit dávno vyhynulá zvířata, tvrdí vědci

Afričtí hroši, které do Kolumbie zavlekl drogový baron Pablo Escobar, mohou v tamním ekosystému zaujmout role některých dávno vyhynulých druhů. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval americký časopis Proceedings of the National Academy of Science. Doposud přitom experti upozorňovali na negativní dopady afrických sudokopytníků na přírodu této jihoamerické země.

První čtyři hrochy si narkobaron Escobar přivezl do soukromé zoologické zahrady na začátku osmdesátých let. Po jeho smrti v roce 1993 se ale zvířata rozšířila do tamní přírody a přizpůsobila se místním podmínkám. Nyní jde o jediné volně žijící stádo mimo Afriku, které čítá asi osmdesát kusů – a prospívá.

Afričtí savci v Kolumbii sice dlouho budí obavy odborníků, kteří poukazují na to, že hroši devastují místní ekosystém; nová studie z amerického magazínu Proceedings of the National Academy of Science ale upozornila i na smířlivější aspekty. Rozšíření těchto velkých býložravců by totiž podle vědců mohlo tamnímu ekosystému navrátit některé – a už tisíce let ztracené – ekologicky prospěšné vlastnosti. 

Náhrada za vyhynulé druhy

Escobarovi hroši mají totiž podobný jídelníček i velikost jako dnes již vyhynulé obří lamy, které se kdysi v oblasti pohybovaly. Svým chováním a velikostí připomínají také další dávno vyhynulé druhy, kopytníky ze skupiny notoungulata.

  • Jedná se o skupinu kopytníků, která obývala Jižní Ameriku v průběhu třetihor a čtvrtohor.
  • Asi nejznámější skupinou jsou toxodonti. Šlo o velké (až velikosti nosorožce) býložravce, kteří se živili spásáním. Měli robustní tělo a pětiprsté nohy. 
  • Další významnou skupinou jsou typotheria, což byli savci malého až středního vzrůstu. Někteří zástupci připomínali hlodavce, měli zuby dlátovitého tvaru. 

Podle studie ale uvolněná místa po dávno vyhynulých druzích v přírodě nemusí plnit pouze Escobarovi hroši. Vědci se ve své studii zaměřili celkem na 72 invazivních nebo zavlečených druhů býložravců do ekosystému. Jejich role v přírodě porovnali s těmi, které v ní hrála pravěká zvířata.

U 64 procent případů výzkumníci zjistili, že invazivní či „uměle zavedené“ druhy připomínají pravěké osazenstvo více než zvířata, která v ekosystému žijí přirozeně. To znamená, že tyto druhy by mohly potenciálně v přírodě zaplnit dávno vzniklé mezery, což by mohlo mít vliv na mnoho aspektů ovlivňujících zdraví ekosystému – od živin rozptýlených ve vodě či půdě až po četnost výskytu požárů.

Hroši jsou například považováni za škůdce, protože svým trusem hnojí jezera. „V Africe však hraje hnojení vodních toků hrochy klíčovou roli při zvyšování produktivity rybolovu,“ poznamenal podle serveru Gizmodo Erick Lundgren z australské University of Technology, který studii vedl.

„Netvrdíme, že jsou hroši prospěšní, nebo ne,“ dodal Lundgren s tím, že by podle nich měli být tito afričtí savci studováni bez těchto označení a v kontextu delšího časového horizontu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...