Dosud želvám nejvíc škodili turisté a výstavba. Teď nastupuje klimatická hrozba

K faktorům, které ohrožují mořské želvy, v současnosti přibyly klimatické změny. Organizace zabývající se ochranou těchto živočichů MEDASSET tvrdí, že dosud se dala za největší ohrožení považovat výstavba na pobřeží, rybolov a také rozvoj cestovního ruchu. Teď jsou to i velmi časté bouře a změny výšky mořské hladiny, což čerstvě vylíhlým želvám znesnadňuje dostat se bezpečně do vody.

Organizace MEDASSET, jejíž vědce citovala agentura Reuters, upozornila, že na vzestupu hladiny moře a častějších a také prudších bouřích se podílí klimatická změna. Všechny tyto faktory značně ovlivňují prostředí, v němž želvy kladou svá vejce.

„Letošní rok je podivný. Kvůli změnám klimatu panuje velmi nezvyklé počasí. Jsme svědky extrémních jevů, často je silný vítr, velké vlny zalévají pláže. Myslím, že jsme přišli o mnoho (želvích) hnízd,“ řekla mořská bioložka Myrulla Hadjichristoforuvá, která má na starosti ochranu želv na kyperském ministerstvu rybolovu.

Vzedmuté moře bývalo údajně běžné zhruba dvakrát za letní období, teď je to i jednou za čtrnáct dní, někdy i za týden.

Rizik pro želvy přibývá

Vylíhnuté želvy může na jejich cestě k moři zmást umělé světlo nebo koleje vyjeté pneumatikami aut. Když zůstanou dlouho na slunci, hrozí jim smrt a mohou se stát kořistí lišek. V moři je navíc ohrožují ptáci či ryby.

Podle vědců má oteplování vliv na pohlaví želv, za horka se totiž rodí víc samiček. Přílišné teplo také komplikuje líhnutí.

I v případě, že hnízda zůstanou neporušena, jen málo želv přežije cestu do moře. „Z každého tisíce mláďat, kterým se to podaří, do dospělosti přežijí jedna nebo dvě želvy. Ty se pak vrátí na pláž, kde se narodily, aby tam nakladly vlastní vejce,“ vysvětlila Hadjichristoforuvá.

Kypr je domovem dvou ohrožených želvích druhů, konkrétně karety zelenavé a karety obecné. V kyperském okrese Pafos je pro želvy chráněná oblast Lara, která se táhne asi deset kilometrů podél pobřeží. Hnízda jsou tam ochráněná klecemi a místa, kde se želvy líhnou, oplocená. Díky úsilí ochránců se tam podařilo zvýšit počet želvích hnízd na současných 2000 ze 300, která tam bývala před čtyřmi desítkami let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...