Doba bobrová. Vědci popsali, jak moc pomohl mladému lidstvu jeden druh zvířete

Bobři byli jedním ze základů, na nichž vyrostla civilizace ve střední a severní Evropě, ukazuje nový výzkum nizozemských vědců. Popsali, jak zásadní byl vliv těchto savců na život lidí v minulosti.

Bobři měli velký vliv na evropské ekosystémy i lidi, kteří v nich žili. A to po celé tisíce let, dokazuje studie vedená nizozemskou archeoložkou Nathalií Brusgaardovou. Tito velcí vodní hlodavci sloužili v době kamenné jako zdroj potravy, oblečení i nástrojů a navíc vytvářeli krajinu, která byla ideální pro lidský život. Měli tak velký vliv, že by se dalo toto období s nadsázkou nazvat „doba bobrová“.

Ve většině evropských zemí tato zvířata v minulosti vyhynula, nejčastěji v devatenáctém století. Na konci dvacátého století se ale díky lepší ochraně přírody, která vedla k čistější vodě v řekách, bobři začali do Evropy vracet. Platí to i pro Českou republiku, kde jich žije zřejmě už víc než 15 tisíc. Způsobují sice svou aktivitou mnoho škod, ale podle nové studie by jim lidstvo mělo být spíš vděčné, vzhledem k zásluhám, které mají. 

Tento výzkum analyzoval předchozí archeologické vykopávky v Nizozemsku, jižní Skandinávii, Pobaltí a v Rusku. Ty ukázaly, že bobři byli mnohem větší součástí lidské stravy i krajiny severní Evropy, než se dosud předpokládalo.

Evropští lovci a sběrači lovili bobry ve střední a pozdní době kamenné pro jejich maso, kožešinu a také takzvané kastoreum. Archeologové ale také našli obrovské množství zubů a koster, které naši prapředkové využívali pro výrobu nástrojů. Podle výzkumu, který vyšel v časopise The Holocene, byli bobři na některých archeologických lokalitách v Nizozemsku dokonce jedním z nejčastějších savců.

  • Kastoreum je výměšek análních pachových žláz, kterým si bobr evropský a bobr kanadský značkují své teritorium. Kastoreum má výraznou vůni, připomínající vanilku nebo maliny. 
  • Používá se k výrobě parfémů, osvěžovačů vzduchu, cukrovinek nebo k ochucení cigaret. Bylo součástí legendárního univerzálního protijedu zvaného mithridate, doporučovalo se proti bolesti i horečce a také se pomocí něj vyvolávaly potraty.

Studie ukazuje, že bobři navíc svou přehradotvornou aktivitou vytvořili rozmanitý ekosystém. Mění totiž hladinu vody tam, kde žijí. Pomáhá jim to v přežití: vchod do jejich nory je díky tomu pod hladinou a tedy nepřístupný pro predátory, ale oni současně mohou uvnitř spát v suchu a také tam v bezpečí vychovávat mláďata. Aby toho dosáhli, potřebují udržovat vodu na určité úrovni, kterou kontrolují stavbou hrází.

Z takto vzniklé krajiny ale mají prospěch i další organismy, jako jsou ryby, vodní ptáci a některé rostliny. „Bobři vytvářejí v lese velkou dynamiku, což je dobré pro biodiverzitu. Na archeologických lokalitách, kde se nacházelo mnoho bobřích stop, jsme našli také spoustu stop vyder, divokých prasat, štik, okounů nebo kaprů. Těmto druhům se v ekosystému, který bobři vytvářejí, dobře daří.“ A to pomáhá lidem.

Bobří krajina

Výzkum naznačuje, že lidé v těchto „bobřích krajinách“ rádi žili právě proto, že potrava tam byla snadno dostupná. „Předpokládáme, že lovci a sběrači prosperovali z bohaté biologické rozmanitosti, kterou bobři vytvářeli,“ uvádí autoři. Ze stop na kosterních pozůstatcích zase vyplývá, že se lidé bobry také živili. Výzkum bobřích lebek ukazuje, že lovci je zabíjeli úderem do hlavy, pravděpodobně proto, aby při usmrcování nepoškodili kožešinu, která je skvělou izolací proti chladu. Bobří čelisti a zuby se zase používaly k výrobě nástrojů pro práci se dřevem.

Profesorka Brusgaardová doufá, že její výzkum přispěje k diskusi o přítomnosti bobrů v Evropě. „Bobři jsou zpět, daří se jim a jejich populace roste. Ekologové a správci přírody toto zvíře vítají, protože je dobré pro biodiverzitu. Ale současně způsobuje i nepříjemnosti, například zemědělcům. Ti logicky nemají radost, když jim voda z bobřích hrází zaplaví pole.“

Její výzkum ukazuje, že lidé měli z bobrů prospěch po tisíce let. „Z minulosti se můžeme poučit. Ze zdravého ekosystému máme přece prospěch všichni. Musíme se znovu naučit žít s bobry.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 12 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 13 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 15 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 17 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.